Z loňských více než 176 tisíc hovorů, které přišly na linku 112, bylo jen sedm procent reálných volání o pomoc.

Například jen loni se na linku 112, jejíž centrum je u krajských hasičů, obrátilo přes 176 tisíc volajících lidí. „Ve skutečnosti však jen sedm procent ze všech hovorů se týkalo volání lidí v tísni. Ve zbývajících třiadevadesáti procentech to byly hovory zbytečné či zlomyslné,“ podotkl mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček.

Dodal, že jde denně o tisíce těchto hovorů, a to zejména v odpoledních hodinách, kdy už je po škole. „Velmi často se tím takto baví děti. Není žádnou výjimkou, že nudící se školák nám zavolá i padesátkrát po sobě. Mnohdy neřeknou nic a hned zavěsí nebo se do telefonu smějí. A i když operátor na monitoru vidí stejné číslo, musí vždy ten hovor vzít. Protože neví, jestli zrovna nyní dítě není opravdu v tísni a potřebuje pomoc,“ vysvětlil dále mluvčí.

Podobné zkušenosti mají i policejní operační důstojníci. Loni se na linku 158 obrátilo přes jednadevadesát tisíc lidí. Z toho však přes třicet tisíc hovorů nebylo volání o pomoc. „Lidé například po nás chtějí různá telefonní čísla nebo si z nás dokonce dělají i taxíky a chtějí, aby je policisté odvezli tam, kam potřebují. Operátoři si bohužel často vyslechnou i urážky a nadávky,“ sdělila mluvčí krajské policie Jana Bartíková.

Proti těmto posměváčkům a zlomyslníkům se však nelze nijak zákonně bránit, dokud nezneužijí výjezdů policistů či hasičů. „Loni jsme takto potrestali pět lidí, kvůli nimž jsme zbytečně vyjeli. Proti ostatním hovorům se bránit nelze,“ konstatoval Mitáček.

Operátoři se tedy často musejí bránit vlastní chytrostí a vynalézavostí. „Hodně pomůže i to, když operační takovému posměváčkovi řekne přesně, kde stojí a na které ulici. To hodně zabere, protože se takový člověk lekne a pak už nezavolá. Máme totiž takovou techniku, která přesně lokalizuje polohu volajícího. A to řada lidí neví,“ prozradil mluvčí.

Doplnil ještě, že někdy stačí, aby si hasiči promluvili i s rodiči takového posměváčka. „Ovšem řada dětí je velmi vynalézavá. Už na druhý den si dokážou pořídit novou sim kartu a také moc dobře vědí, že jediná čísla, na která se dovolají i bez simky či kreditu, jsou právě ta tísňová. Mezi volajícími jsou i senioři, kteří s mobily neumějí zacházet a myslí si, že se dovolali na svého mobilního operátora,“ poznamenal Mitáček.

Občas se však i pracovník tísňové linky dokáže pobavit. „Jednou v zimě sem volal opilý muž a ptal se nás, co děláme a jestli nám není zima. Operátor mu s úsměvem na tváři odpověděl, že na rozdíl od něj si sedí pěkně v teple a pije horký čaj,“ zavzpomínal na jednu z úsměvných historek mluvčí hasičů. A jak reagují na vulgarismy? „Popřejí takovému člověku hezký den a zavěsí. Naštěstí takových situací není moc,“ doplnil ještě Mitáček.