„Dnešek je pro mne výjimečný o to víc, že ocenění, které mi udělujete, udělujete současně mému manželovi, který mne do Zlína přivedl. Na univerzitě mu velmi záleželo. Snil o tom, že univerzita poroste a stane se intelektuálním centrem jeho rodného města," řekla Baťová, která se narodila v Curychu jako Sonja Ingrid Wettsteinová.

Baťová podle rektora společně se svým mužem podporovali od samého začátku myšlenku na založení univerzity ve Zlíně, která oficiálně vznikla v roce 2001. „Od začátku se plně angažovali, aniž by věděli, že univerzita jednou ponese jméno Tomášova otce," uvedl Sáha.

Baťa byl po založení univerzity předsedou správní rady, soustředil se zejména na manažerskou práci, jeho žena spíše na část vzdělávací. Po úmrtí Tomáše Bati v roce 2008 jej manželka vystřídala v členství ve správní radě, využívala při tom zkušeností z práce ve správních radách dvou kanadských univerzit.

Podle Sáhy je Baťová mezinárodně uznávanou osobností, vytvořila například projekt cyklu přednášek zaměřených na zodpovědný kapitalismus. Přednášky se konají každý rok, pořádají je střídavě zlínská a torontská Yorská univerzita. Na první přednášce v ČR, která se uskutečnila letos v lednu v Praze, byl hlavním řečníkem nositel Nobelovy ceny Muhammad Júnus.

Baťová je mimo jiné zakladatelkou a předsedkyní Baťova muzea obuvi, které v Torontu každoročně navštíví více než 100.000 návštěv­níků. Dosud získala několik čestných doktorátů na kanadských a amerických univerzitách. Je třetím nositelem této hodnosti zlínské univerzity, čestný doktorát doposud získal předseda Evropské komise José Manuel Barroso a architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná.

Tomáš J. Baťa zemřel 1. září 2008 ve věku 93 let. Byl synem zakladatele rozsáhlého obuvnického impéria, které proslavilo tuzemský obuvnický průmysl i v zahraničí. Druhá světová válka a nástup komunismu mu zabránily pokračovat v díle jeho otce v Československu. Založil proto v Torontu novou firmu Bata Shoe Organization. Po roce 1989 se Zlínem obnovil kontakty. (čtk)

Její předek založil nezávislé Švýcarsko

Že o Sonji Baťové prakticky nic nevíte? Pojďme si přiblížit alespoň ve zkratce její život.

Sonja Ingrid Wettstein se narodila v Curychu s historicky významným švýcarským příjmením. Jedním z jejích dávných předků byl totiž Johann Rudolf Wettstein, starosta Basileje zastupující starou švýcarskou konfederaci, který v roce 1648 podepsal Osnabrückou smlouvu. Právě ta zajistila Švýcarsku oficiální nezávislost.

Sonju vychovali George a Pati Wettsteinovi, kteří svým dětem vštěpovali, že mají v životě dělat něco smysluplného. Sonjin otec, jenž byl známým právníkem poskytujícím služby Baťům, byl toho názoru, že by bylo velmi bláhové a krátkozraké žít ze slávy významného předka. Sám se podílel například na vzniku mezinárodního Červeného kříže a byl jedním ze zakladatelů Rotary klubu ve Švýcarsku.

Také Sonjina matka sehrála v utváření budoucích životních preferencí své dcery klíčovou roli. Po ní Sonja zdědila jak vášeň pro umění a design, tak talent podporovat muže svého života na jeho profesní dráze (se svým životním partnerem prožila neuvěřitelných 62 let).

Wettsteinovi ve svém domě často přijímali návštěvy z různých koutů světa a také sami hodně cestovali po celé zeměkouli, a tím svým dětem poskytli bohaté zkušenosti z mezinárodního prostředí.

Chtěla být světovou architektkou

Sonja studovala architekturu na Swiss Federal Institute of Technology v Curychu a měla v plánu stát se světově proslulou architektkou. V roce 1946 se však rozhodla, že se stane ženou Tomáše J. Bati, a tak se z ní namísto architektky stala první dáma obuvnického světa.

Z dnešního pohledu proto bude možná působit poněkud úsměvně, že se Sonjina matka před její svatbou obávala, že Sonja ještě není připravena na vedení domácnosti, a přiměla ji absolvovat rychlokurz domácích prací a vaření. Přitom ale již krátce po svatbě nastoupila její dcera mnohem složitější životní dráhu.

Od samého začátku jejich společného života sdílela Sonja Bata manželovy vize a odhodlanost přebudovat obuvnickou organizaci, která, jednak v důsledku II. světové války a jednak kvůli nástupu komunistického režimu, musela pokračovat za hranicemi Československa.

Nicméně vzhledem k tehdy již bohatým mezinárodním zkušenostem pro ni nebylo nijak obtížné následovat manžela do Toronta v Kanadě, kde se usadili a tvrdě pracovali na pokračování obuvnického byznysu. Tomáš tam založil město Batawa, jehož název je složen ze slov Baťa a Otawa, kde vybudoval továrnu a domy pro tým svých spolupracovníků ze Zlína.

Z Kanady cestovali Sonja a Tomáš do různých koutů světa, kde pokračovali v budování rodinné firmy. Uskutečňovali také mnoho neziskových aktivit Sonja například spolupracovala s organizací World Wildlife Fund nebo podporovala misi Matky Terezy a jejích sirotků v Kalkatě.

ČR i Zlín navštívila prvně po revoluci

Krátce po sametové revoluci v roce 1989 Sonja se svým manželem Tomášem poprvé navštívila Československo a spolu s ním prožívala bouřlivé uvítání obyvateli Zlína. Poznávala zemi jeho původu, podpořila navázání kontaktů a posílení vztahů s místními lidmi.

Spolu s Tomášem podporovali myšlenku na založení univerzity ve Zlíně a od samého počátku byli do procesu vzniku zapojeni.

Sonja vždy s nadšením doprovázela svého manžela na cestách z Toronta, když se účastnil schůzek či vyjednávání ve prospěch budoucí univerzity. Poté, co univerzita zahájila provoz, byl Tomáš zvolen prvním předsedou Správní rady UTB. Sám byl spíše manažerem, jeho žena se zaměřila zase na část vzdělávací.

Po nečekaném skonu Tomáše Bati vystřídala Sonja Bata svého manžela v členství ve správní radě univerzity.

Od prvopočátku se Sonja rozhodla propagovat jméno Univerzity Tomáše Bati v zahraničí a vytvořila projekt cyklu přednášek zaměřených na zodpovědný kapitalismus. Přednášky tohoto mezinárodního projektu se konají každý rok a pořádá je Bata Shoe Foundation střídavě ve spolupráci s UTB ve Zlíně a York University´s Schulich School of Business v Kanadě.

První přednáška v České republice se konala letos 30. ledna v Praze a jejím hlavním řečníkem byl nositel Nobelovy ceny, profesor Muhammad Yunus.

V současnosti je předsedkyní Bata Shoe Foundation, ředitelkou Bata Shoe Organization, zakladatelkou a předsedkyní Bata Shoe Museum (otevřeno 1995 v Torontu, každoročně tam zavítá více než 100 tisíc návštěvníků). Jako zakladatelka a předsedkyně sdružení Batawa Development Corporation má na starosti rekonstrukci a zajištění designu a udržitelnosti starého baťovského města Batawa v Ontariu.

Pracuje s mladými

Sonja Bata vždy podporovala mladé lidi v Batawě a i nyní spolupracuje se studenty a zaměstnanci fakult místních univerzit na tom, aby měli možnost podílet se na dalším rozvoji svého města.

Po celý život pracovala s mladými lidmi. V roce 1950 se připojila k celosvětovému skautskému hnutí. V 60. letech se stala jedním ze zakládajících členů školy s dvojjazyčnou výukou Toronto French School. Jako zastánkyně podnikání byla v rámci organizace Junior Achievement činná v Kanadě i v zahraničí. Byla členkou správní rady York University v Torontu a stále se věnuje mnoha aktivitám této univerzity.

Dále byla členkou správní rady Royal Military College of Canada, jediné vojenské univerzity v Kanadě. Po několik let zastávala i funkci předsedkyně Canadian National Design Council.

Sonja Bata během života obdržela bezpočet ocenění a vyznamenání za zásluhy v různých oblastech. Bylo jí uděleno nejvyšší kanadské ocenění, titul Officer of The Order of Canada (Řád Kanady), a stala se čestným kapitánem kanadského námořnictva. Obdržela celou řadu čestných doktorátů na amerických univerzitách, dostala vyznamenání OSN za práci pro životní prostředí.

Autor: Šidlová Marie