Online reportáž

Co považujete za největší problém našeho kraje? Podívejte se, jak jste hlasovali

„Nezaměstnanost významně a příjemně klesá," vyzdvihl hned v úvodu první muž kraje Jiří Čunek. „Jsem přesvědčen, že jsme kraj, který má ohromnou možnost tady udržet lidi a uživit je. My máme takové území, že kdyby všichni občané chtěli sportovat, tak se sem vejdou i se všemi návštěvníky. Měli bychom být dobrým místem pro život člověka. Aby zde nalezl mimo jiné i dobrou práci v tomto krásném kraji," uvedl hejtman.

Podíl nezaměstnaných v kraji je podle čtvrtečních údajů úřadu práce ve Zlínském kraji za listopad na 4,5 procentech, je tak nižší než celorepublikový průměr, který je 4,9 %. Ředitelka krajského úřadu práce Miriam Majdyšová, která byla vedle Jiřího Čunka jednou z dalších diskutujících, upozornila, že přestože je nezaměstnanost na poměrně slušných hodnotách, neznamená to, že by se nepotýkali s potížemi. „Uchazeči mají řadu problémů při zajímání se o určité pozice. Máme hodně takových, kteří jsou v evidenci více než šest měsíců. Trh práce je přitom pořád v pohybu a i oni se mohou dostat na trh práce. Navíc jim můžeme umožnit rekvalifikace," uvedla Majdyšová. Jako problém vidí, že řada lidí například neumí napsat životopis anebo se neumějí prezentovat při přijímacím pohovoru. „Ale jsou i lidé, kteří pracovat prostě nechtějí. To připouštím," přiznala. „Jestliže ze 100 uchazečů, které pošleme k zaměstnavateli, jen 7 je skutečně zaměstnáno, je to opravdu málo," posteskla si.

Zdroj: DENÍK/Soňa Ličková

„Chceme, aby náš kraj byl dobrým místem pro život. Ale začínají nám odcházet mladí lidé, kteří jsou kvalifikovaní," sdělila. „Co se týče výdělku, možná na to budeme mít každý jiný názor. Zároveň ale velký problém je dopravní dostupnost. Například pomocné činnosti jsou z 85 % na směny a v tom je problém, protože lidé nejsou schopni se na ty směny dopravit," upozornila Miriam Majdyšová na špatnou dopravní obslužnost a dostupnost v rámci Zlínského kraje.

S nezaměstnaností v kraji úzce souvisí oblast školství. Firmy si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Hejtmana Jiřího Čunka na to upozornila jedna z přítomných podnikatelek v publiku Jelena Štěrbová.

PODPORA UČŇOVSKÝM OBORŮM V KRAJI

„Mohl byste mi říci, jaká je strategie zlepšení školství v průmyslových oborech, učňovských oborech, protože nám zoufale chybí kvalifikovaní zaměstnanci," zeptala se hejtmana. „Naším úkolem je, abychom více podporovali školy učňovské, zejména ty se strojařským zaměřením," uvedl hejtman. „Snažíme se, ale moje výhoda je, že jsem ve výboru pro vzdělání a teď mi zrovna přišla SMS o tom, že příští týden mám schůzku s ministryní. Čili velkou úlohu má v tomto také stát," vysvětlil. „Náš kraj bohužel bude muset dávat peníze, které mohl dát na něco jiného, do škol technicky zaměřených, tak, aby podpořil žáky. Ale považuji to za nesystémové," dodal Jiří Čunek.

Podle něj je potíž také v tom, že do Zlína přijíždějí na vysokou školu vystudovat mladí lidé z jiných krajů a jakmile skončí studia, Zlín či Zlínský kraj opustí. „Pane rektore, kolik tady každý rok vystuduje, vychází z univerzity studentů, kteří nejsou ze Zlínského kraje?" dotázal se v pátek hejtman dalšího z hostů rektora UTB Petra Sáhy. „Kolem dvou tisícovek," odpověděl Sáha. Hejtman Jiří Čunek vidí potenciál v tom právě tyto studenty motivovat k tomu, aby po čtyřech pěti letech v regionu zůstali a našli si tady práci a založili rodiny.

Mezi témata, která přišla na přetřes, bylo také zdravotnictví, které čtenáři Deníku vybrali v anketě na našem webu jako jedno z nejproblema­tičtějších.

„Jak je tedy možné, že soukromé nemocnice prosperují a ty ostatní ne?" tázal se šéfredaktor Deníků na střední a východní Moravě Martin Nevyjel, který se zároveň ujal moderování páteční diskuze. „Já myslím, že Zlínský kraj je odrazem fungování zdravotnictví v celé České republice. Podívejte se, proč v nemocnicích je operační výkon nemocnici od nemocnice hrazen různě?" odpověděl otázkou další z diskutujících hostů Milan Leckéši, místopředseda představenstva společnosti Agel, která vlastní v Česku a na Slovensku jedny z nejmodernějších soukromých zdravotnických zařízení a nemocnic.

„Kraj má kvalitní nemocnice. Chybí tady ale fakultní nemocnice," myslí si Leckéši. „Tento stát se potýká s akutním nedostatkem středního zdravotnického personálu," vysvětlil. „Nemocnice si na sebe musejí vydělat a zároveň investovat do sebe," vysvětlil fungování soukromých zdravotnických zařízení Agel v ČR i na Slovensku. „Myslím si, že efektivita soukromého zdravotnictví oproti ostatním zdravotnickým zařízením je, že si na sebe musejí vydělat," vidí problém v českém zdravotnictví s tím, že je často dotováno kraji či státem.

ZDRAVOTNICTVÍ JE V HORŠÍ SITUACI

„Jsem přesvědčen, že zdravotnictví je v horší situaci, že my jsme jako politici slibovali, že všude dostanou pacienti úplně všechnu péči a úplně všechno. Zbytečně se nakupují drahé přístroje, které, jak čas ukázal, nejsou dostatečně využívány," uvedl k problematice zdravotnictví hejtman Jiří Čunek. „My musíme vědět, že ten nejlepší specialista na klouby nejsou všichni čtyři ve všech nemocnicích v kraji, ale tam, kde je tým, který je dělá častěji a má zkušenosti. A já, pokud mohu mluvit za náš kraj, tak půjdeme naproti tomuto systému, tomu, co si pacient přeje," uvedl v pátek Jiří Čunek v diskusi Deník s vámi ve zlínském hotelu Baltaci Atrium.

„Jako vlastník se dívám na všechny nemocnice, které kraj vlastní, jedním pohledem. Budeme se snažit, aby zdravotní péče byla co nejdostupnější v celém kraji, a to ne jen někde," dodal k tématu Jiří Čunek.

Zároveň naznačil, že bylo chybou zrušení poplatků za pobyt v nemocnici. Nemocniční léčbu podle něj zneužívají například zbytečně lidé, kteří jsou sami. „Ušetří, protože například doma nemusejí tolik vytápět, nakupovat a podobně," vysvětlil. „Tyto parametry musíme změnit," zmínil Jiří Čunek.

Na přetřes v páteční více než dvouhodinové diskusi přišla i holešovská průmyslová zóna, která je i po letech stále zaplněna jen minimálně.

HOLEŠOVSKÁ ZÓNA: EXISTUJÍ DVA PROJEKTY

„Pokud se bavíme o Holešovské zóně, je to strategické pro kraj, a je možné v budoucnu tady vytvořit tisícovky pracovních příležitostí. Ale to není otázka současnosti, ale na několik desítek let," uvedl Libor Karásek, předseda představenstva Průmyslové zóny Holešov. „Považuji tu zónu za špatnou a špatně vymyšlenou. I odborníci upozorňovali na to, že je tam problémem spodní voda," doplnil Jiří Čunek. Podle něj měla být holešovská průmyslová zóna o 7 kilometrů dál. „Já jsem vydal pokyn, že do průmyslové zóny nebudeme investovat tolik peněz, kolik je v současnosti nutné," uvedl hejtman. „Teď se budeme bavit ještě o tom, jak snížit náklady na provoz," dodal Jiří Čunek. Ale věří, že do budoucna zóna ožije. „Vím minimálně o dvou bezproblémových projektech, se kterými by nemuseli mít problém ani ekologičtí aktivisté," vysvětlil hejtman Jiří Čunek.