Lidé však dopředu pochybovali, zdali bude co vystavovat.

„Počasí houbám nepřeje. V srpnu a v první zářijové dekádě vyschlé podhoubí jen šustilo, pak dva dny pršelo a citelně se ochladilo, což houbám nesvědčilo. Moc nás tedy zajímá, čím se salašští mykologové na výstavě hub pochlubí,“ uvažovaly nahlas Anna Pospíšilová a Františka Špačková, ostřílené houbařky z Velehradu. Pochybnosti neskrývali ani další suchem znervóznělí houbaři. „Probůh, jaké houby chtějí odborníkům i laikům na výstavě ukázat?“ ptal se před vstupem do areálu hospody Jiří Křemeček z Napajedel.

Sotva však pochybovači vstoupili do výstavního areálu, byli překvapeni více než stovkou hub, od těch nejběžnějších druhů až po skutečné rarity.

„Zatímco před týdnem se prezentovali mykologové v Ratíškovicích na Hodonínsku celou řadou hub, neměli mezi vystavenými exponáty ani jednoho praváka. My se jím pochlubit můžeme,“ dával najevo radost předseda salašských mykologů Lubomír Šafraník, jenž vzápětí přiblížil celou řadou jedlých, nejedlých i jedovatých hub. „Unikátem jsou tu třeba lesklokorky lesklé z oblasti Salaše, Chabaní a z Ratíškovic, které rostou až půl roku. V mládí jsou jedlé, pak ale zdřevnatí,“ informovala mykoložka Alena Filípková.

Výstava hub byla obohacena i celou řadu jedinečných výpěstků salašských zahrádkářů. Návštěvníky výstavy zajímalo i to, jestli ještě letos houby porostou a zda suchým a horkým létem nedošlo k poškození podhoubí. „Jen si vzpomeňte na minulý rok. Také si někteří lidé mysleli, že nám houby zamávají a tiše vyhynou. A kolik pak ještě rostlo na podzim hub. Věřím, že letos ještě houby porostou,“ míní mykolog Josef Válek.