Výzva čtenářům: Přijďte v sobotu 2. června na 2. Slováckou benefici věnovanou Karlu Rachůnkovi

Ve Strání slaví masopust už po pětadvacáté

Na obchůzce Stráním se lidé každoročně potkávají s několik folklorními soubory Autor: DENÍK/archiv

18.2.2012 10:04

Strání /INFOGRAFIKA/ - Letos začal už 25. ročník Festivalu masopustních tradic Fašank ve Strání. V neděli 12. února ho na Zámečku zahájila vernisáž 25 let Festivalu fašanku spojená s představením dvou nových publikací Od věnečku k obálence a 25 let Festivalu fašanku. Obě publikace obsahují DVD. Otevření výstavy se zúčastnila například Vlasta Grycová nebo ženský sbor Netáta.

Na dnešek na 18 hodin je naplánovaný pořad s domácími účinkujícími, mezi nimiž nebudou chybět děti, folklorní soubory i obyvatelé Strání. Letos je pojmenovaný Od svítání do svítání aneb Co všechno se může stát za jeden den. Po akci následuje beseda u cimbálu s muzikou Strýci.

„Dnem, kdy se do Strání sjíždí nejvíce návštěvníků, je sobota. Její program totiž začíná již od ranních hodin,“ uvedl spolupořadel akce Aleš Kapsa z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě. Od 8 do 13 hodin se bude v Moravských sklárnách Květná konat Den otevřených dveří. Návštěvníci uvidí ukázky ruční výroby skla a na památku si mohou výrobky i zakoupit. Na 9. hodinu je na Zámečku připravený pořad Lidová řemesla a zabijačkové hody, který potrvá do tří hodin odpoledne.

V pravé poledne se pak na obecním úřadě setkají účinkující a hosté festivalu. Sejdou se tam soubory, které pak vystoupí na hlavním pořadu festivalu Ej, fašanku, fašanku na náměstí u Zámečku ve 13 hodin. Letos pořadatelé pozvali soubor Lipka (Pardubice), Kmotřičky (Brno), Vlčnovjan a cimbálovou muziku Čardáš (Vlčnov), Šabláře (Borský Mikuláš), Podpolanec (Detva), Javorinu a skupiny fašančárů ze Strání.

Muziky i tanečníci těchto souborů se pak předvedou v hospodách areálu obce ve volných improvizacích v rámci programového bloku V šenku od 15 hodin. Svá scénická vystoupení představí v 18.30 v základní škole v pořadu Zrcadlo masopustu dětský soubor Javorinka, Kmotřičky (Brno), Vlčnovjan (Vlčnov), Lipka (Pardubice) a Podpolanec (Detva). I tento večer vyvrcholí besedou u cimbálu, ovšem s výukou tanců za přítomnosti muzik zúčastněných souborů .

Odpoledne dalšího dne je na programu dětský karneval Na Huti v Květné. Od 17 do 24 hodin pak mohou zájemci pobesedovat u cimbálové muziky Husličky a ochutnat za Zámečku slivovici.

„Dvorana ve Strání přivítá návštěvníky Fašankové filmotéky hned v pondělí od půl šesté. Promíta se budou videofilmy z archivu Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě,“ uvedl Kapsa.

Kdo z návštěvníků Strání chce v těchto dnech vidět to nejpodstatnější z tamních fašankových tradic, nemůže si nechat ujít podívanou na starobylý mečový tanec s šablemi barvy krve. Ten je ve Strání písemně doložen od konce 18. století. Že jeho kontinuita trvá do dnešních dnů se mohou všichni přesvědčit na fašankové úterý v areálu obce. Tudy povedou obchůzky mnoha fašančárů, zařazené do programu festivalu pod názvem tohoto tance Pod šable, pod šable.

Konec masopustního veselí i závěr festivalu se uskuteční přesně ve 24 hodin na Zámečku, kde se bude již od 19 hodin konat taneční zábava s pochováváním basy.

Bobkovníci z Bystřice

V podkarpatské vesnici chodí čtyři tanečníci nazývaní „bobkovníci“ nebo „babkovníci“. Antonín Václavík se domníval, že označení „babkovníci“ může být odvozeno od způsobu vázání šátků obřadníkům; naopak Dušan Holý předpokládá, že název pochází od zpívání „pod babky“ a obdarování obřadním pečivem nazývaným „baby“.

Tanečníky vždy byli čtyři mladíci odcházející ten rok na vojnu, jejichž povinností bylo obejít všechny domy ve vesnici a za dary, které dostanou, uspořádat tradiční fašankovou zábavu. Znakem těchto tanečníků bylo péro bohatě zdobené pestrými růžemi z pentlí, dva „kosárky“, dva červené „turecké“ šátky složené do trojúhelníku a přepásané přes levé rameno a na pase s cípem vpředu.

Doprovází je harmonika. Muži tančí s dřevěnými nebarvenými šavlemi. Doprovází je vždy pátý chlapec, „košar“, který kolem „bobkovníků“ během tance pobíhá nebo poskakuje a povzbuzuje je do tance.

„Starý“ nosí dlouhou dřevenou tyč na slaninu a koš s pokladničkou. Tanec je proti straňanskému omezen jen na několik málo figur a neobsahuje přeskoky, zato je ale dynamičtější a rychlejší.

Straňanský mečový tanec

Straňanský mečový tanec je nazýván Pod šable a odehrává se vždy uvnitř navštíveného domu. Taneční krok je dvojí. Zaprvé je to chůze s mírným pohupem v koleně vnější nohy a potom také poskočný krok.

Součástí tance je „vytínání“, obřadní bití tanečníka pod záminkou přestupku. Tančit může kdokoliv z mužů, ale v jednom kole vždy jen pět fašankárů a mimo kruh gazda s dřevěným rožněm, na který napichuje slaninu a přivazuje darované lahve slivovice a klobásky. Typickým oděvním znakem odlišujícím „fašankára“ je do hvězdice naskládaná červená haraska na černém širáku a dříve i šerpa zvaná kanica.

Dle názorů místních lidí má být tanec pozůstatkem zbojnické družiny působící na Javořině, nebo tanec hlídačů hranic mezi Moravou a Uhrami. Podle etnografa Pavla Popelky jde i o tanec přinesený německými skláři do straňanských hutí.

Pod šable v Hluku a Kunovicích

Mezi lety 1952 až 1953 začali tančit Pod šable v Hluku poté, co se jej naučili chlapci ve vojenských souborech. Mečový tanec se připojil k masopustní obchůzce nazývané „babkování“ a je její součástí s malými přestávkami dodnes.

Funkci gazdy nahradil organizátor obchůzky. Pod šable tančí sedm tanečníků a z typických straňanských figur je tam chození, hvězda, hrkání a brána. V Kunovicích se tanec ujal na přelomu 50. a 60. let bez toho, aniž by se dnes dalo zjistit, jak se sem dostal. Bývalá tradice obcházení s medvědem zanikla. V posledních letech se obchůzka koná v sobotu a tančí deset chlapců v jednom kole. Gazda tam není, ale s tanečníky chodí chlapci se šavlemi na slaninu. Polovina tanečníků je oblečena do světlých lajblů, druhá polovina v lajblu tmavém nebo v kabátě, rekvizitou jsou jim červené dřevěné šavle s hrkajícími kroužky. Tančí za doprovodu cimbálové muziky. Podle Strání je jen chození (ale obyčejným krokem), skákání (ale drží šavle před tělem vzhůru), brána a hvězda.

Komenští skakúni

Fašankové obchůzky v Komni se účastní čtyři tanečníci, „skakúni“, kterými byli vždy odvedenci na vojnu, legrúti, a „starý“, kterým byl starší vážený občan, udržující mezi tanečníky pořádek a nosící v ruce právo.

Tanečníci jsou oblečeni v tmavém oděvu s jedním tureckým šátkem složeným do trojúhelníku v pase. V obou klopách lajblu stejně jako na černém klobouku jsou vonice z umělých květů. Tváře mají namalovány na červeno, modré stíny, černé kotlety, obočí a knírek. Starý mívá oblečenu starou vojenskou uniformu nebo její imitaci. Skakúny doprovází malá dechovka nebo různě poskládané nástroje. Tančí se před navštěvovanými domy a večer se tanec provádí pro celou hospodu. Narozdíl od Strání a Bystřice pod Lopeníkem tam tančí s opravdovými šavlemi a celkově je fašanek rozpustilejší, protože je doprovázen maškarami.

O původu zvyku kolují v Komni dvě vysvětlení. První mluví o hlídání hranic v době nájezdů, kdy hlídači v pohraničních horách, ubytovaní v „búdách“ a špatně placení, měli právo koledy. Druhý názor mluví o mladých bojovnících, kteří na výzvu ohněm ze strážných míst nastupovali do boje proti nájezdníkům a tancem se loučili s dědinou.

Autor: Blanka Malušová