VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Uprostřed muzea stojí lehký ruský kulomet Maxim

Uherské Hradiště /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Typické zbraně vrcholného středověku, zbytky projektilů, které kdysi ostřelovaly město, ale také pistole z druhé z druhé světové války. To vše je k vidění na výstavě Dobývání Uherského Hradiště Válečné a vojenské dějiny města.

18.4.2015
SDÍLEJ:

Zbraně vrcholného středověku, ale také pistole z druhé z druhé světové války jsou k vidění na výstavě Dobývání Uherského Hradiště. Foto: DENÍK/Martin Nevyjel

Na několika metrech čtverečních tak visí šavle důstojníků, uniformy vojáků různých armád i těžký ruský kulomet Maxim, vyráběný od roku 1912 zbrojovkou v Tule. Exponáty pochází nejenom ze sbírek samotného Slováckého muzea, ale také ze Zlína či Brna. „Některé kousky nám zapůjčili i soukromí sběratelé," poznamenala na vernisáži s netradičním recesistickým zahájením jedna z autorek výstavy Blanka Rašticová.

Sedmdesát let, které letos uplynou od konce druhé světové války, nutí připomenout si oběti konfliktu i tehdejší dobu. „Na vrub obou velkých válek minulého století lze mimo obětí i značných materiálních škod připsat i zavádění změn a novinek. Zprvu hlavně vojenského rázu. Jde o použití tanků, letadel i chemických zbraní. Následovaly i záležitosti celospolečenského charakteru, jako je větší emancipace žen a jejich uplatnění v dříve ryze mužských profesích, uvolnění morálky, ale i nové oblevy a technologický pokrok," uvedla druhá z autorek výstavy Dana Menoušková.

Výstava je rozčleněna do sekcí podle dějin města. Návštěvník tedy uvidí archeologickou část a přes dobu vzniku středověkého opevnění se přenese až do doby moderní. Uherskému Hradiště totiž už jeho zakladatel, král Přemysl Otakar II., určil budoucnost jako významné pevnosti na východní hranici říše. „Po klidném 16. století město trpělo řadou útoků za třicetileté války. Leželo totiž na křižovatce vojsk. Tehdejší kamenné hradby jen těžce odolávaly modernímu dělostřelectvu. Proto v roce 1644 do města přijel pevnostní stavitel Giovanni Pieroni, který panovníkovi zřejmě navrhl přestavbu opevnění na bastionové," přiblížila Blanka Rašticová nejvýraznější změnu, jíž opevnění města prošlo.

V době první světové války ve městě sice sídlil jen strážní prapor, ale po vzniku samostatného státu se zde usadil prapor 27. pěšího pluku, pro který město vybudovalo Kasárna Přemysla Otakara II. „Ta v druhé světové válce od otevření východní fronty sloužila k doléčení vojáků a doplňování jednotek," poznamenala k době moderních konfliktů historička Blanka Rašticová.

Výstava je k vidění do 13. září. Více na Facebooku Slováckého muzea  nebo Youtube 

Související 

Ředitele Frolce svázali a sesadili z postu místostarosty

Slovácké muzeum ukáže historii obléhání a dobývání Uherského Hradiště

Nevidomí se hmatem seznámí s historií dobývání Hradiště

Jak dobýt město prozradí propagační video k nové výstavě

Autor: Martin Nevyjel

18.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dobrovolníci vyběhali Diakonii 20 tisíc a spálili téměř 700 tisíc kalorií.
16

Dobrovolníci vyběhali Diakonii 20 tisíc a spálili téměř 700 tisíc kalorií

Průtah Nivnicí změní povrch.
4

Z průtahu Nivnicí zmizí kostky

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Tyhle české sporťáky uměly i přes 300 km/h. A měly motory z tatrovek

Přestože má většina z nás kopřivnickou tatrovku zafixovanou z minulosti jako automobilku zaměřenou na luxusní "papalášské" limuzíny, případně jako výrobce nákladních aut, v historii najdeme i několik vozů, které se těmto definicím naprosto vymykají.

Jakub Vágner ve Starém Městě vyprávěl o Amazonii

"Nejhorším ze všech zvířat v Amazonii jsou pro mě motýly. Největší nebezpečí vám tam hrozí od těch, co nejsou vidět, jako jsou bakterie, paraziti," nechal se slyšet sportovní rybář Jakub Vágner.

AKTUALIZOVÁNO

Police hledá svědky nehody motorky v Kostelanech

Prudké brzdění mělo za následek pád motorkáře i jeho spolujezdkyně v Kostelanech nad Moravou. Nehoda se stala v neděli 23. dubna u fotbalového hřiště těsně před zápasem mezi týmy Kostelany nad Moravou a Ostrožská Lhota.

Dálnici z Otrokovic do Babic by mohli začít stavět už příští rok

VIDEO / Psal se rok 1963, když v ČSSR naplánovali čtyřproudou silnici H55 z Olomouce do Břeclavi a dál ke státní hranici. Od té doby sice její část otevřeli, ale stále jí převážná většina chybí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies