Události z období, kdy vznikalo samostatné Československo, detailně zachycují školní a farní kroniky i tisk včetně Slováckých novin

S tím, jak ubývá pamětníků, stoupá úloha písemných dokumentů. Mezi ty nejdůležitější patří kroniky měst a obcí. V Uherském Hradišti se o jejich řádné uložení stará Státní okresní archiv v Uh. Hradišti, v jehož čele nedávno stanul nový ředitel, Lukáš Čoupek.

„Kroniky Uherské Hradiště patří k našim stěžejním archiváliím. Zákonná povinnost měst a obcí psát kroniku se datuje od roku 1920. Do té doby dění zaznamenávaly školní kroniky a zápisy se vedly také na farách. Průběh událostí v Uherském Hradišti v roce 1918 tedy poněkud zpětně popsal tehdejší kronikář Metoděj Dobiáš, učitel měšťanské školy,“ říká na úvod Lukáš Čoupek a přináší v kůži vázanou Pamětní knihu královského města Uherské Hradiště, mapující léta 1910–1932. Už při pohledu na zápisy je zřejmé, že Metoděj Dobiáš patřil k elitním kronikářům. Krásné úpravné písmo a především čtivý styl zápisů činí kroniku zajímavou i v dnešní době. Významnému dni 28. října je samozřejmě věnována ze strany kronikáře velká pozornost. Dozvídáme se, že telegram o vzniku samostatné republiky doručili tehdejšímu starostovi do jeho vinného sklepa v Mařaticích, kde právě pobýval se svými přáteli. Právě oni jako první ve městě zvedli sklenku s vínem z mařatických vinohradů na slávu nové republiky. Vedení města se následně sešlo v Měšťanské besedě, kde vznikl text informují obyvatele města o této významné události. Neprodleně byly vytisknuty letáky a vylepeny po městě. Dobiáš popisuje nejen euforii, která oznámení provázela, ale neopomněl i doprovodné jevy. Tím byly například protižidovské nálady včetně rabování v obchodech.

„Není se co divit, byla to doba nejen radosti, ale i velké bídy po první světové válce. Z fronty se vraceli vojáci, aby vzápětí mnozí odcházeli bojovat na Slovensko, kterému hrozila maďarská okupace. Vznik republiky, to nebylo jen mávání prapory,“ dodává Lukáš Čoupek.

Toto všechno a ještě řadu dalších zajímavostí z dění v roce 1918 obsahují Dobiášovy zápisy, v nichž se často odvolává i na tehdejší Slovácké noviny. Součástí kroniky je i na tehdejší dobu unikátní věcný rejstřík, jakási podoba dnešního Googlu, kde badatelé najdou odkazy na jednotlivé výrazy.

Do zmíněné kroniky i do dalších archiválií mohou zájemci nahlédnout v badatelně Státního okresního archivu ve františkánském klášteře a lépe poznat dny všední i sváteční, jak je prožívali naši předkové.

Zápisy v hradišťské kronice zaznamenávají v souvislosti s 28. říjnem i humornou historku, která se odehrála u hejtmanství v dnešní Nádražní ulici. Nadšený dav obyvatel se snažil odstranit z budovy symbol rakouského mocnářství – orlici. Skupinka nadšenců si přinesla žebřík a v tu chvíli k místu přicházel policejní důstojník. Lidé se vylekali v obavě, jaká bude jeho reakce. K údivu přítomných však policista zavelel: „Máte krátký žebřík, z toho na orlici nedosáhnete. Pojďte do dvora, tam je větší.“ A skutečně, žebřík tam byl. Jeden z odvážlivců vylezl nahoru a rakouskou orlici shodil na zem, kde se rozbila na mnoho kousků.

Alena Kučerová