Podšable, podšable... aneb Fašank začíná

Zda se v některé atraktivní obci přidat k průvodu a sledovat fašank po celý den, včetně večerní zábavy s pochováváním basy, nebo zvolit kratší návštěvy vybraných lokalit.

V posledních letech jsem vždy volil druhou variantu s putováním po Uherskobrodsku, i když mám pokaždé nutkání zůstat v Komni nebo v Bojkovicích se Světlovanem, případně i jinde. Jenže pro noviny je pochopitelně atraktivnější pořídit fotodokumentaci z více míst. A tak jsme s manžely Sedláčkovými, nadšenými příznivci folkloru a všeho kulturního, a jejich autem vyrazili v sobotu ráno po trase Vlčnov, Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Komňa, Bojkovice, Vápenice a Strání. A všude bylo co k vidění.

Ve Vlčnově nám „chyběl“ prezident Klaus, kterého jsme obdivovali před dvěma lety, ale zato měli povoz s výstavou fotografií z předchozích ročníků a s kotlem, v němž se vařilo něco dobrého.

V Bánově jsme postrádali masku typického „slaměňáka“, ale byli jsme tam dost brzo, třeba se k průvodu přidal. Bystřici pod Lopeníkem reprezentovali tradiční „bobkovníci“ a v Komni nemohl početnému průvodu s maskami a „skakúny“ vládnout nikdo jiný než starosta Karel Navrátil.

Světlovan nemá v Bojkovicích jednoduchou úlohu, neboť město se v případě fašanku rozlohou příliš liší od vesnice. Ale zvládá obchůzku s přehledem a humorem, soubor se občas rozdělí na menší skupinky, aby obsáhl co nejvíce návštěv. A daří se mu to.

Ve Vápenicích jezdili masky s muzikanty s harmonikářkou Marcelou Trtkovou na ozdobeném povozu s traktorem, aby stihli i samoty, nachystaná pro ně byla zabijačka.

Ve Strání jsme stihli z festivalového pořadu to nejdůležitější – vystoupení domácích skupin „podšablárů“ v čele s žijící legendou – gazdou Stanislavem Popelkou. Bylo to krásné, byl sníh a pěkná zima, jen škoda, že nevykouklo na chvíli sluníčko, aby se fašančáré trochu ohřáli. Takže jim (i nám) musel stačit pohyb a slivovička...

Miroslav Potyka