Ne všechna pálenka však pochází z oficiálních zařízení. V domech a hospodářských staveních na Uherskohradišťsku i v jiných regionech policisté stále nacházejí domácí „černé pálenice“.

Doma či u souseda si svůj kvas lidé vypalují především kvůli ceně. Tento argument ale neobstojí u majitele uherkoostrožské pálenice Libora Skřivánka. „V legální pálenici zákazník za vypálení litru padesátiprocentní slivovice zaplatí sto pět korun s garancí nejvyšší kvality. Domácí páleničář jej udělá třeba za osmdesát korun, ale často si pár litrů ulije pro sebe. Cenově tak srovnání vyjde zhruba nastejno, ale kvalita je někde úplně jinde,“ tvrdí Skřivánek. V legální pálenici je navíc šizení vyloučeno, protože tamní přístroje jsou vybaveny počitadly. „Celníci mají zaevidovaný každý decilitr,“ dodal Skřivánek.
Diskutabilní cenovou výhodnost nelegálního pálení zastiňují možná zdravotní rizika, která požívání načerno vypálené kořalky skýtá.

Nebezpečím je především metylalkohol, který překoná nedostatečné převýšení podomácky sestrojeného a často poddimenzovaného potrubí a najde si cestu do výsledného produktu destilace. „S ním se do nápoje mohou dostat i nejrůznější estery. Tyto látky jsou pro organizmus toxické a způsobují poškození jater a ledvin. Methanol navíc způsobuje poškození zrakového nervu,“ upozornil gastroeneterolog interního oddělení Uherskohradišťské nemocnice Ludvík Straka. Dalším problémem černých pálenic podle něj může být i materiál, ze kterého jsou vyrobeny. „Z něj se do destilátu totiž mohou dostávat těžké kovy, jež jsou pro organizmus rovněž jedovaté,“ doplnil lékař.

Mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Jan Hrdý připustil, že s otravou špatně vypáleným destilátem se v poslední době hradišťští lékaři vůbec nesetkali. „Naproti tomu léčba pacientů intoxikovaných ethanolem je velmi častou záležitostí,“ konstatoval Hrdý. Nadměrná konzumace alkoholu přitom způsobuje celou řadu závažných zdravotních problémů. „Nejčastěji se může jednat o záněty jícnu a poškození jater od zánětu až po cirhózu. Ta nezřídka vede k rakovině jater. Dále alkohol poškozuje mozek, přílišná konzumace může vést až k demenci či epilepsii. Alkohol poškozuje i periferní nervy, což se projevuje špatnou chůzí alkoholiků. K dalším závažným obtížím patří chronický zánět slinivky břišní, který může rovněž vyústit v její rakovinu,“ vyjmenoval zdravotní rizika neřízených pijanů Straka.

Kromě zdravotního rizika hrozí nelegálním výrobcům slivovice i postih občanskoprávní. „Za trestný čin nedovolené výroby lihu se uděluje jednoroční sazba odnětí svobody či peněžitý trest. Není dovoleno nejen pálit, ale také přechovávat zařízení k tomu určené. Protiprávního jednání se dopouštějí také všichni, kteří si kvas nechávají vypálit načerno u sousedů,“ uvedl uherskohradišťský policejní mluvčí Aleš Mergental.

Letos policie v uherskohradišťském okresu černou pálenici ještě nezajistila. „Loni jsme řešili dva případy nelegální výroby slivovice a jeden muž byl za tuto činnost v letošním dubnu odsouzen. Výtečník v barelech a konvích ve své stodole přechovával asi šest set litrů kořalky,“ prohlásil Mergental.

Policisté zjišťují existenci nelegálních pálenic ale i vlastním šetřením. Někdy však pomůže i náhoda. „V jednom případě policisté dokonce přišli na pálenici, když spěchali k požáru. Z jednoho z domů, kolem kterého projížděli, bylo totiž cítit typický zápach, který vzniká při výrobě pálenky,“ zavzpomínala Mergentalova kolegyně Jitka Zámečníková.

Výroba domácích pálenek z ovoce, ale třeba i brambor má na Slovácku i Valašsku podle etnografky Slováckého muzea Marty Kondrové dlouhou tradici. Lidé ji však neprovozovali v takové míře. „Domácí pálení však bylo vždy nezákonné, protože existovaly vrchnostenské pálenice, kde se nejen platilo, ale také se často z pálenky odváděl desátek,“ vysvětlila etnografka Kondrová.

Čtěte také:

Pálit nesmíme, zavařovat ještě ano