„Ruční výroba skla je atraktivní podívaná, kterou by stálo za to více využívat pro cestovní ruch,“ vysvětlil tamní radní Ondřej Benešík. Zvýšit atraktivitu a zájem o obec i sklárnu by podle něj mohlo třeba zřízení sklářského muzea. Jeho součástí by byla kromě dokumentů a fotografií zabývajících se historií tohoto odvětví v Květné i ukázka toho, jak se sklo vyrábí. „Prozatím existují dvě varianty. Buď by muzeum bylo situováno do objektu skláren, nebo samostatné. První varianta by přišla řádově na statisíce, druhá, které nejsme tak nakloněni, na několik milionů,“ upřesnil zastupitel. Obec totiž chce, aby součástí expozice byla i ukázka výroby. Pokud by však sklárny nesouhlasily, musela by radnice investovat do nové pece. Projekt nyní závisí na domluvě s místním podnikem a také na tom, zda obec získá dotaci. „Bez ní bychom muzeum nemohli realizovat,“ informoval Benešík.

Myšlenku založit muzeum probíralo vedení skláren s radnicí již před dvěma lety. „Bohužel doba nebyla natolik příznivá, aby mohlo dojít k realizaci. Nicméně toto téma se pro nás dostává do popředí zájmu. I z jiných míst víme, že je tento obor pro veřejnost stále velmi atraktivní, a jako nejstarší fungující sklárna v ČR a jedna z nejstarších v Evropě by poté mohla osvítit návštěvníkům, že i v současnosti může výroba vycházet z technologií starých několik staletí,“ uvedl Antonín Zderčík z Moravských skláren Květná.

Mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura si nemyslí, že by případná expozice sklářství do regionu přilákala víc turistů. „Muzeum samotné cestovní ruch nenastartuje, to si řekněme na rovinu. Navíc to sklářské turisty do Zlínského kraje nepřiláká, protože lidé nemají region se sklářstvím spojený,“ míní Okamura. Samotné muzeum je podle něj příliš statické. „To, že se obec snaží aspoň něco v oblasti cestovního ruchu dělat, je samozřejmě dobře. Musí to však mít širší kontext, být použitelné pro co nejširší vrstvu lidí a být akční. Například aby si lidi danou věc mohli vyzkoušet či naučit.“ Okamura sám vidí jako největší šanci cestovního ruchu spojení s gastronomií. „Člověk má hlad celoročně, i když je špatné počasí a není sezona, musí třikrát denně jíst a pít. Proto jsou Italové, Francouzi a Španělé evropskými lídry v cestovním ruchu. Ten mají postavený na jídle a pití, a tak si protahují sezonu celoročně. V případě muzea ve Strání by bylo dobré ho spojit s lokálními gastronomickými specialitami. Čím by byly neobvyklejší, tím lépe,“ doplnil své postřehy Okamura.

Čtěte také:

Ve sklárnách byl nával, lidé si mohli i fouknout

Prasátko sklář vyfoukne za sedm minut