Kukátko Uherskobrodska klikni ZDE

To však automaticky neznamená, že budou skutečně realizované. Záleží totiž nejen na tom, zda se radním podaří sehnat na tyto záměry peníze, zásadní vliv na investiční politiku města bude mít rozhodnutí ministerstva financí o tom, zdali Uherský Brod bude, či nebude muset zaplatit pokutu ve výši 29 milionů korun. Jde o penále za porušení finanční kázně při platbách za stavbu místního CPA Delfín. Jinými slovy o postih za opožděnou platbu a sérii plateb z jiného účtu, než bylo stanoveno.

O prominutí sankcí zažádalo 13. září ještě bývalé vedení brodské radnice. Zatím bezvýsledně se o jejich zrušení snaží současný první muž města Patrik Kunčar. „Učinil jsem několik kroků, ale nevzdáváme se. Jsme připraveni případně poslat na ministerstvo financí žádost o prodloužení splatnosti,“ řekl starosta.

Patrné není, zda se do kauzy „penále“ vloží Petr Gazdík, vlivný šéf poslaneckého klubu TOP 09 v Poslanecké sněmovně a krajský zastupitel. „Snažím se pomoct každému obyvateli Zlínského kraje, který se na mě obrátí,“ sdělil Gazdík v pondělí.

Jasněji do celé záležitosti zatím nevnesl ani Kalouskův úřad. „Ministerstvo financí je vázáno mlčenlivostí ze zákona, nesmí proto sdělit žádné podrobnosti. Obecně lze uvést, že tyto případy řeší zvláštní komise. Ministerstvo financí ovšem nemá žádnou lhůtu, do které musí rozhodnout,“ sdělil Slováckému deníku zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí Jakub Haas.

Otazníky proto stále visí například nad rekonstrukcí vlakového nádraží a přilehlého okolí za 140 milionů korun, která byla původně naplánovaná na roky 2011–2012. V tomto případě se však dosud nepodařilo získat podpůrnou dotaci z regionálního operačního programu. „Projekt byl podán v rámci žádosti o dotaci do tzv. švýcarských fondů ke konci července 2010. Vyhodnocování a rozhodování o žádostech probíhá dvoukolově, a to jak na české, tak i na švýcarské straně. V současné době probíhá vyhodnocování žádostí na české straně. Proces definitivního přiklepnutí dotace je tedy časově dosti zdlouhavý a v případě úspěchu by mohlo dojít k zahájení prvních prací až ve 2. polovině 2012. Na financování celého projektu by se kromě prostředků švýcarských fondů mělo podílet město Uherský Brod, Správa železniční dopravní cesty a České dráhy. Bez dotace ze švýcarských fondů realizace projektu nepřipadá v úvahu,“ informoval brodský místostarosta Petr Vrána.

Podobná situace panuje i v souvislosti s opravou brodského Masarykova náměstí. „V tomto případě ale není velká naděje, že by se nám dotace podařila získat. Pokud by nám ji ale přidělili, projekt bychom realizovali,“ prozradil Kunčar.

V roce 2012 budou ale muset radní řešit další případnou investiční akci. Základní umělecká škola se má stěhovat ze současných tří budov do jediné, čímž se mají uvolnit prostory v Panském domě. Kunčar ale nechce předjímat, jak s nimi město naloží. „Teprve zjišťujeme zájem ze strany občanů. Vážné úvahy nad tím, co bude s volnými místnostmi, povedeme až poté, co začne přestavba bývalého stavebního učiliště na Masarykově náměstí, do kterého se má ZUŠ nastěhovat,“ řekl Kunčar.

Město nyní navíc zjišťuje možnosti dlouhodobého využití budov, které vlastní. „Chceme si stanovit priority. Některé objekty jsou totiž ve špatném stavu a my chceme určit, které by opravu potřebovaly nejdříve,“ doplnil Kunčar.

Dvě otázky pro brodského místostarostu Vránu

Základní umělecká škola (ZUŠ) se má přestěhovat ze současných tří budov do jediné. Kdy začne přestavba bývalého stavebního učiliště na Masarykově náměstí, do kterého se má ZUŠ nastěhovat, a jaké možnosti se nabízejí v případě využití objektů, z nichž se ZUŠ vystěhuje?

Co se týká rekonstrukce objektu pro ZUŠ, má město všechny stavebně technické podklady připraveny – realizační projektovou dokumentaci, platné stavební povolení, podklady pro vypsání výběrového řízení na realizaci stavby. Protože jsme na realizaci rekonstrukce získali dotaci jak z OP ŽP, tak i ROP Střední Morava, musíme čekat jednak na odsouhlasení textu soutěže ze SFŽP a dále na uzavření smlouvy o dotaci z ROP po tom, co se vyjasní celorepublikový problém se spolufinancováním regio-nálních projektů ze státního rozpočtu. Na konci ledna 2011 můžeme vypsat soutěž o veřejnou zakázku, do konce března vybrat realizační firmu, ale vlastní realizace může být zahájena až po tom, co bude plně vyjasněna výše podpory z ROP. O využití prostorů Panského domu po odchodu ZUŠ zatím není ani zdaleka rozhodnuto, a asi ještě dlouho nebude. Nabízí se a jsou diskutovány různé možnosti: od kanceláří pro MÚ přes kulturně-společenské aktivity až po zkušebny hudebních skupin. Mnohem více a daleko konkrétněji specifikova-ných námětů na využití jsem očekával od veřejné diskuze, která probíhala na webových stránkách města.

Pokud by ministerstvo financí (MF) neprominulo Uherskému Brodu povinnost zaplatit penále a pokutu ve výši 29 milionů korun za pochybení při financování CPA Delfín, byl byste pro nastavení krizového režimu, kde by nechybělo například snižování platu zaměstnanců Městského úřadu Uherský Brod? Popřípadě jak jinak by podle vás mohlo město vůbec přežít případnou nutnost postih zaplatit? Hrozil by bankrot městského rozpočtu?

V případě, že MF nepromine městu povinnost zaplatit penále ve výši 29 mililonů korun, nezbude městu nic jiného než nastavit nouzový, krizový režim. Bude taky rozhodující, zda by se podařilo městu dojednat nějaký splátkový režim, zaplatit toto penále ve dvou, třech či více ročních splátkách. Dovedu si představit splacení této částky ve třech ročních splátkách po zhruba 10 milionech při nastavení výjimečného úsporného režimu hospodaření města. Například značného omezení investičních akcí financovaných z vlastních prostředků města. Letmým nahlédnutím do rozpočtu města na rok 2011 se můžete přesvědčit, že je ve finančních možnostech města při výrazném omezení budoucích investic a přiměřeném úsporném financování provozu toto penále ve třech ročních splátkách zaplatit. V žádném případě by však městu nehrozil bankrot. Nedomnívám se však, že by bylo nutné a ani správné sáhnout ke snížení mzdového fondu zaměstnanců MÚ. Provozní výdaje totiž již v průběhu roku 2009, 2010 a i v návrhu rozpočtu 2011 doznaly značné „odtučňovací kúry“, kdy bylo nutné se vypořádat s 30milionovým propadem daňových výnosů během roku 2009 a následného, a s krácením pří-spěvku státu na výkon přenesené působnosti pro rok 2011 o dalších 6,5 milionu korun. Jako správce městských financí jsem se tedy musel za dva tři roky vypořádat s propadem ročních příjmů ve výši 36,5 mil. korun, které jsem z velké části byl nucen řešit na úkor provozních výdajů, aby se nezastavil investiční rozvoj města.
(pb)

PAVEL BOHUN,JITKA CILEČKOVÁ