Kolegyně Andrejka Nakládalová byla na vánočním koncertu. Spatřil ji tam milý pán. Usmál se na ni a přes zuby procedil: „Bravo!“ Milá kolegyně byla přesvědčená, že jde o poklonu za představení 1+2=6, kde vtipně hraje postavu Vicky, ale jakmile zjistila, že dotyčnému šlape po šále, pochopila, že na ni řve. „Krávo!“

Je po Vánocích, dostal jsem nádherný kožený diář, ovšem na letošní rok. Když jsem se tomu podivil, ozval se ´Ježíšek´. „A kruci, to zůstalo ve skříni ještě od loňska.“ Ještě že jsem tenkrát neměl dostat pejska.

Máme za rohem Nový rok a s ním i heslo, podle kterého bude po celý rok stejně jako během něj. Musím si dát pozor. Loni jsem celý den prospal a během letoška jsem třikrát prošvihl výstup v představení a jednou jsem usnul u lékaře, jakmile mi řekl, ať se natáhnu. Tentokrát se chystám dát si hřibovou polévku, snad nebude celý rok stát za houby.

Přišlo mi PF, leč autor si nevšiml překlepu a já jsem si přečetl: „Ať se na tebe po celý čas sypou sněhobílé vložky štěstí.“ Uf. Ještě to tak. Přeji všem krásný přicházející rok.

Josef Kubáník