Radosti a starosti sportovců
Slovácko - Tak leden máme za sebou a zima dostupuje svého vrcholu. Všichni sportovní fandové se jistě těší na olympiádu, na které máme tentokrát hned několik želízek v medailovém ohni.
Redakce
Diskutovat (0) 6.2.2010 7:00
Sudová, Bauer, Sáblíková, Churavý, Bakeš, Záhrobská, broďanka Šárka Pančochová a zcela jistě také hokejisté mají šanci na některou z medailí.
Podle olympijského vítěze Aleše Valenty není sedm placek v našem táboře žádnou utopií. No, necháme se překvapit. Nás by hodně potěšila třeba i bronzová medaile od snowboardistky Šárky Pančochové (startuje 18. února na U-rampě) , neboť bychom tak mohli po zlatém Josefu Panáčkovi (1976 Montreal střelba na skeet) a stříbrném Jakubu Hanákovi (2004 Atény – veslování párová čtyřka) zkompletovat na Slovácku olympijskou sbírku medailí.
Já si myslím, že by nás letos mohli potěšit také hokejisté, kteří mají docela silné složení. V mužstvu jsou téměř všichni hráči, kteří si na svůj chleba vydělávají v zahraničí. Z české ligy jsou na seznamu jen gólman Štěpánek a útočník Červenka. Jak se však zdá, nominaci by si zasloužilo daleko více hráčů. Olympiáda se hraje totiž v Kanadě a tam to bude hodně ostré. Česká liga je ale také pěkně řízná. O tom se mohli všichni přesvědčit v nedělním televizním utkání Zlína se Spartou. To, co předvedli profesionální hráči obou celků na ledě, navíc za tichého souhlasu trenérů, tak to byla síla. Celkem 14 hokejistů bylo za rvačky vyloučeno do konce utkání a rozhodčí udělili rekordních 439 trestných minut. Závěrečných šest minut se pak nehrálo vůbec, neboť sparťané jen kroužili s pukem ve vlastním obranném pásmu, zatímco hráči Zlína postávali na své polovině. No, zkrátka jeden velký trapas. „Co jste čekali? Že si budeme rozdávat květiny? Nedělejme z toho vědu,“ prohlásil po utkání zlínský hráč Köhler. Sparťan Vykoukal zase kontroval v tisku, že právě Köhler při utkání na jednoho z hostujících hráčů křičel, že jeho máma je ku…a že chlastá. Tak takovou úroveň má náš hokej, tak takovou úroveň mají někteří naši ligoví hráči. Byla to jistě zajímavá ukázka také pro naši mládež, jak se hokej dělat nemá. Ukázka, která měla v nedělní podvečer pobavit všechny milovníky této hry. Když si vzpomenu, že ve fotbale dostal Švancara za úder loktem šest zápasů stop, co by měli dostat aktéři tohoto hokejového zápasu? Ano, hokej je hra tvrdých chlapů, ale tady byli všichni včetně trenérů spíše natvrdlí než tvrdí. Jediné štěstí Zlína bylo, že jeho nedělní ringový soupeř byla pražská Sparta, z čehož pak vyplynuly tresty z kategorie milostivých. Inu disciplinární komise, tak jak je u ní zvykem, vše rozhřešila ve stylu: Koza se nažrala a Sparta zůstala celá.
Tvrdost hokeje v lednových zápasech pocítili i dva hráči zlínského přeboru. Rychlá záchranná služba nejdříve při derby Uherského Hradiště s Uherským Brodem odvážela domácího borce Jakuba Žaludu a o pár dnů později, opět při derby, tentokrát Uherského Brodu s Uherským Ostrohem, odvážela záchranka brodského Martina Juráska. Oba si po pádu na led necítili nohy, avšak po převozu do nemocnice se jejich stav naštěstí rychle zlepšil. V obou případech nešlo o žádný zákeřný faul, ale stalo se. Já však mám jen obavu, že pomalu ale jistě v hokeji, a často nejen v hokeji, přestává platit socialistické heslo „Sportem ku zdraví“. A to není dobře.
Vojtěch Johaník
-4°C
-2°C
