VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jakmile andělé vyjdou do večerních ulic

Slovácko – Po podzimních hodových svátečních dnech, při nichž se společně slavilo ukončení hospodářského roku a slavnost vysvěcení kostela, nastal po poslední kateřinské zábavě v domácnostech čas zimního klidu.

9.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Tuto dobu křesťané nazývají advent a považují ji za čas příprav na příchod Spasitele.

V čtyřtýdenní adventní době se nekonaly hlučné taneční zábavy ani svatby, ale dle lidové tradice se v něm ztemnělými ulicemi procházely tajemné bytosti spjaté s předkřesťanskými mýty. V prapůvodních pohanských představách se o předlouhých zimních nocích dostávaly protikladné přírodní síly do divokého zápasu navenek vyjádřeným nedostatkem světla a tepla, mrazy, vichry a krátkým dnem.

Magické úkony a věštění budoucnosti během večerů

Slunce – symbol života a tvořivé plodivé síly – bylo na čas poraženo. Nad životem vítězila smrt. Dlouhý zimní a převážně noční svět byl zaplněn démonickými bytostmi. Ochranu proti těmto mocným silám zla přinášely lidským příbytkům zelené ratolesti jehličnanů zavěšené nad vstupy do dvorů a domů. Jejich pozůstatky jsou dodnes adventní věnce a v čase Vánoc vánoční stromky. Během dlouhých zimních večerů však nastal v teple jizeb příhodný čas pro magické úkony a věštění budoucnosti.

A tak již v den sv. Ondřeje (30. 11.) nejedna dívka hádala svou budoucnost. Podle místa štěkotu psů, tvaru ve vodě odlévaných předmětů nebo z úkrytu vytaženého předmětu usuzovala, odkud přijde ženich, bude-li zdravá, bohatá, nemocná či chudá. O svátku Barbory (4. 12.) svobodné dívky spojily svůj osud s větévkou třešně. Zuby ji v sadu utrhly, v teple jizby zasadily do hlíny a po celý advent po ránu zalévaly vodou vlastními ústy. Vykvetla-li větev během Vánoc bělostnými květy, shledala dívka svůj osud v příštím roce šťastným a zdravím oplývajícím. V minulosti i v dalších dnech adventu procházely sněhem zaváté a nocí skryté ulice a stavení bytosti zvláštní a nadpřirozené. Vyznačovaly se charakteristickým oblečením, maskami, gesty a projevy. V lidovém prostředí je kraj od kraje nazývali různě: Ometačka, Perchta, Vrtibába nebo také Smítálkové, Ambroži, Klempery nebo Tomáši.

Mezi nimi nechyběly pro nás postavy nejznámější, jimž je společná povinnost zkoušet, obdarovávat i trestat. Jsou to Mikuláš, doprovázený krásným andělem a démonickým čertem (6. 12.), a Lucie (13. 12.), podivuhodná, mlčenlivá, bíle oděná nadpřirozená bytost, obcházející domy a husím křídlem vymetající všechny kouty místností a domů.

Když jste v den svátku svatého Mikuláše vyšli do ulic, zajisté ještě dříve, než jste spatřili ctihodného biskupa a jeho andělský doprovod, zaslechli jste hrozivý chechot čertů i řinčení jejich řetězů. Mikulášské průvody, v nichž nesmí chybět představitelé dobra a zla, tedy anděl a čert, procházely naše vesnické i městské ulice. V příbytcích navštěvovaly děti mikulášské suity, aby ty hodné pochválily a obdarovaly, a ty nehodné postrašily a pokáraly.

Světec štědrý, jenž rozdává štěstí a pomáhá potřebným

Svatý Mikuláš, tento světec a patron námořníků, obchodníků i řady dalších povolání a spolků, žil po roce 300 ve městě Myra v Malé Asii. Postava tohoto ctěného dárce, která je známa po celé Evropě, má základ v řadě legend, v nichž obdarovával potřebné nebo zachraňoval před smrtí. Nejznámější je vyprávění o obdarování tří chudých dívek, kterým tak nadělil věno a ony se mohly provdat. Odtud v lidové tradici pramení krásná a živá představa světce štědrého, který rozdává štěstí a bohatství a pomáhá potřebným.

Přestože Mikuláš s andělem a se svou často početnou čertovskou družinou nahání strach především dětem, je v naší lidové kultuře 20. i počínajícího 21. století trvalým propojením dávných předkřesťanských i středověkých křesťanských zvyků projevujících se v různých formách lidových obřadních obchůzek předvánočního času. V minulosti i dnes se do nich zapojovali především mladí, kteří si touto lidovou zábavou dovedli v úctě k tradici oživit jednotvárné a dlouhé zimní večery.

František Synek

Autor: Nikola Synek

9.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Povodeň v červenci 1997 v Kostelanech nad Moravou.
67

Jídlo dováželi na loďkách či člunech

I psi se rádi vozí autem.

Nenechávejte děti ani zvířata v autě. Přijde vlna veder

Mastruboval u cyklostezky. Nepřestal ani na výzvu strážníků

Pohled na dospělého muže, který se uložil do porostu poblíž frekventované cyklostezky ve Zlíně a zde vesele masturboval, se naskytl poněkud zaskočenému cyklistovi uplynulou sobotu dopoledne. 

Silné bouřky dorazí po poledni do Čech, později na Moravu

Silné bouřky, které mohou doprovázet přívalové srážky, dnes zasáhnou celou republiku. Po poledni dorazí do Čech a na Českomoravskou vrchovinu, později odpoledne a večer se přesunou na Moravu a do Slezska. Výstraha na intenzivní bouřky platí pro Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj až do pátečního rána, pro ostatní regiony do dnešní půlnoci.

Jalubí se může pyšnit zrekonstruovaným koupalištěm

Koupaliště, na němž od roku 1939 dováděly v letních dnech celé generace Jalubí a přilehlých obcí, vstoupí po rozsáhlé rekonstrukci do další etapy své existence.

Zemědělci počítají s až o 20 procent nižší úrodou obilovin

Vysoké teploty v květnu a červnu a především velké sucho s nedostatkem srážek letos ovlivní úrodu obilovin na Slovácku. V těchto dnech startují žně a zemědělci počítají s horším výnosem, ale i s horší kvalitou obilí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení