Obecně se soudí, že tenis vůbec poprvé hráli francouzští mniši již někdy ve 12. století. K odpalování míčku používali nejdříve nikoli rakety, ale vlastí ruce. To mi ale připomíná, že bychom na Slovácku mohli dát vzniknout novému sportu, který by se nazýval fackovaná. Myslím si, že bychom měli v tomto sportu velkou naději na úspěch. Co říkáte?

Tréninkové haly bychom stavět nemuseli, protože trénovat by se mohlo jako doposud v hostinských zařízeních. A já znám hned několik lidiček obou pohlaví, kteří pro facku nejdou daleko a určitě by patřili ke špičkám v tomto sportu. Ale to mne jen tak napadlo, psát jsem chtěl však o tenise. No, a ti mniši tento sport, myslím tím tenis, provozovali s takovým nadšením, až nakonec zakročil samotný papež. Ten se totiž domníval, že mniši mají mít jiné poslání než se bavit hrou s míčky a tento sport v klášterech zakázal. Jenže tenis se mezitím rozšířil do francouzských šlechtických kruhů, kde jej hráli pod názvem „paume“. Ovšem největší „vykuk“ byl až anglický major Walter Clopton Winglield, který si hru zvanou tenis nechal v květnu roku 1877 patentovat. Tenis se pak šířil všemi směry, až dorazil taky do Uherského Hradiště, kde JUDr. Trpík v roce 1904 s několika nadšenci založil Český sportovní klub. První oficiální tenisové kurty v Uherském Hradišti pak byly zbudovány právě před sto lety v roce 1908 na parcele číslo 148 u řeky Moravy. Ve svých počátcích byl tenis však více společenskou než sportovní záležitostí, hlavně pro své finanční náklady. Od té doby se však již mnohé změnilo a v dnešní době patří tenis k nejoblíbenějším sportům všech generací a všech společenských vrstev. V našem okrese je již dnes jen velmi málo měst či vesnic, kde nejsou tenisové kurty.

Například Uherské Hradiště se může dokonce pochlubit více než dvacítkou venkovních kurtů a navíc také třemi tenisovými halami. A i přesto, že hodinové sazby v halách jsou hodně mastné, v zimních měsících je tu neustále plno. O tenis je velký zájem, ale je pravda, že závodních hráčů mnoho není. Tento bílý sport se totiž hraje hlavně pro radost ze hry, pro radost z pohybu, pro radost ze společenství lidí . Při jeho hře totiž není čas přemýšlet nad každodenními starostmi a po hodinové hře se často všechny problémy zdají býti prkotinami. A protože člověk je tvor soutěživý, mnoho z nás se také zapojuje do celé řady rekreačních turnajů, které na Slovácku mají romantické názvy jako například Burčákový turnaj, Salátová mísa, Šampáňo Cup, Senior Cup, 50 + 50, Báleš cup, Tekuza Night a mnohé další. V těchto turnajích jsou sice vítězi oslavováni, ale především zde jde o dobrou zábavu a odreagování se od všedních starostí. Proto neváhejte, pořiďte si i vy rakety a hurá na kurty. S tenisem se dá totiž začít v každém věku a při každé fyzické kondici. Jen se musí chtít. P.S.: Víte, od kdy a proč se hraje tenis se žlutými míčky? No přece od roku 1986, kdy se tyto žluté míčky místo klasických bílých objevily poprvé ve Wimbledonu. A příčinou byla barevná televize. Nyní si ale říkám, proč hokejový puk je stále černý? Inu, asi to bude proto, že je tráva zelená.

Historická fakta o tenise: Obecně se soudí, že tenis si poprvé zahráli francouzští mniši již někdy ve dvanáctém století. K odpalování míčku používali vlastní dlaně, které nahradily rukavice, později rukavice s prsty spojenými síťkou a nakonec i dřevěné pálky. První zmínky o této hře pocházejí až ze třináctého století. Tato zábava byla tak rozšířená natolik, že papež, který se domníval, že mniši mají jiné poslání než se bavit hrou s míčky, tento sport v klášterech zakázal. Hra se však z klášterů stačila rozšířit do francouzských šlechtických kruhů, kde získala velkou oblibu, a šířila se dál přes moře do Anglie. Jejím vášnivým vyznavačem byl Jindřich VIII., který ji hrával se svými přáteli v paláci Hampton Court. Tak se zrodil skutečný – královský tenis. Tenisové míčky byly v té době mnohem menší než ty dnešní. Byly sešity z drobných kůžiček a plnily se čímkoliv.

Vojtěch Johaník