Jedním z těch, kdo ale dodržuje tradiční Vánoce, jsou duchovní. Hradišťský farář Jan Turko Slováckému deníku prozradil, jaké tradice dodržuje, jak vypadá štědrovečerní večeře u něj doma a co pro něj vlastně Vánoce znamenají.

Kde jste prožíval Vánoce v dětství, udržovali jste doma nějaké vánoční či adventní zvyky?

Protože pocházím z Polska, adventní a vánoční zvyky jsou podobné jako v jiných slovanských zemích. Od dětství jsem prožíval adventní přípravu na Vánoce na rorátních mších svatých, na kterých byl průvod 
s lucerničkami, adventní zpěvy, a samozřejmě i společná modlitba. V té době nebyl ještě rozšířen jako dnes adventní věnec. Štědrovečerní večeře byla pro celou rodinu jedním z nejkrásnějších okamžiku během roku. Od rána se připravovala večeře a všichni jsme se těšili na večer, kdy u stolu začínala večeře čtením evangelia o narození Ježíše Krista, modlitbou, lámáním oplatku a vzájemným přáním.

Dodržujete i teď nějaké zvyky?

Pořad stejné : rorátní mše svaté, přibyl adventní věnec a na Štědrý den společná večeře, na kterou jedu domu do Polska k rodičům.

Dodržujete na Štědrý den půst?

Ano, postím se celý den.

Změnily se pro Vás nějak Vánoce po tom, co jste se stal farářem, popřípadě jak?

Ano. Vánoce prožívám ve farnosti, ve které působím a navštěvují známe ve farnosti nebo blízkém okolí.

Kde a jak trávíte Štědrý den? Jakou večeři připravujete?

Štědrý den trávím společně 
s rodinou. Večeře je odlišná od české tím, že v Polsku máme tradici dvanácti druhu jídel. Jsou to kromě dvou druhů polévek také ryby (kapr, filé, sleď – salát ), taštičky (pierogi) s různou naplní, chléb, nějaké cukroví a koláče. Samozřejmě nejde o přejídání, i když celý den se postíme, ale o ochutnaní dvanácti jídel, které připomínají dvanáct apoštolů při Poslední večeři. Po večeři bylo rozdělení dárku od Ježíška a společná cesta na půlnoční mši svatou, 
v Polsku ji nazýváme Pasterka. První svátek prožíváme s blízkými v kruhu rodiny a druhý svátek je čas návštěv příbuzných a známých s koledováním.

Jaký je v Uherském Hradišti zájem o půlnoční mši?

Půlnoční mše svatá je 
v klášterním kostele. Ve farním kostele je mše svatá vánoční ve 22 hodin a účast je taková, jako na první svátek vánoční, takže srdečně zveme každého, kdo chce prožít svátky duchovně, do naších kostelů.

Co pro Vás osobně Vánoce znamenají?

Pro mě tyto svátky narození Ježíše jsou možností znovu oživit ve svém srdci radost z toho, že slovo se stalo tělem a Ježíš přinesl pokoj lidem dobré vůle. Avšak jak říkala Matka Tereza 
z Kalkaty, usiluji o to, žít zázrak vánoční noci každého dne. To znamená snažit se každého dne, abych pokoj a dobro dával těm, 
se kterými se setkávám.

Dnes jsou Vánoce hodně o dárcích a nakupování, jak se na toto díváte?

To pro mě nikdy nebyla důležitá věc a rodiče nám předali svojí zkušenost z dob, kdy lidé neměli tolik možností a prostředků 
k nakupování. Nekrásnějším dárkem bylo to, co člověk udělal pro toho, kterého chtěl obdarovat.

Jak vypadá váš obyčejný den? Každý den začínám modlitbou, samozřejmě také slavením mše svaté ve farním kostele. Je také čas na službu ve farní kanceláři v pondělí a středu, výuka náboženství ve čtvrtek, setkání s farníky, někdy také nějaký výlet na kole nebo fotbal.

Ve kterých farnostech jste působil? Bylo jich už několik: Strážnice, Zábřeh na Moravě, Strání, Jevíčko a Uherské Hradiště.

Když se odpoutáme od Vánoc, máte nějaké informace, jak to vypadá 
s opravou kostela Františka Xaverského?

Snažíme se najít nějaký dotační fond, který by s naším příspěvkem a spoluprací s městem dovolil generální opravu fasády. Nepodařilo se to u norských fondů, a proto hledáme další možnosti.