VYBERTE SI REGION

Pojďme na výlet, ale pozor, jsme v Nepálu, v zemi nejvyšší hory světa

Káthmándú je velkoměsto. Hlučné, se spoustou aut, prašné, špinavé a občas i hodně únavné. Na druhou stranu je zde plno chrámů, zapadlých uliček, malých náměstí, kde může člověk v klidu posedět a jen pozorovat místní děti, jak si hrají s kdečím.

15.4.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Společné foto s místními kluky.

Společné foto s místními kluky.Foto: archiv Kláry Hamplové

Další díly putování po Indii si můžete přečíst po rozkliknutí ZDE

Sem tam s pneumatikou, občas s klacíkem v kaluži, se štěnětem, kartičkami s wrestlery… Zabavit se místní děti rozhodně umí. Přestože se zde dají najít klidná místa, občas pocítíme únavu, velkoměsto se prostě nezapře. A potom je čas jít na výlet. Stačí když si chytnete autobus nebo dodávku a jedete na konečnou. Okamžitě vidíte jiný svět.

Okrajové části Káthmándú jsou spíše vesnického rázu. Čas plyne pomaleji, lidé posedávají před svými krámky, mezi nimi pobíhají slepice a kachny, do toho polehává pes… Ženy s obrovskými nůšemi plnými trávy pro kozy klábosí na rohu, muži hrají karty v přístěnku na ulici… Život plyne jiným tempem. Vysedáme z autobusu a vydáváme se na nejbližší kopec. Z dálky nevypadal tolik prudce, ale je vidět, že jsme v Nepálu, v místě, kde je první a třetí nejvyšší hora světa. Šlapeme úzkou vyšlapanou cestičkou klikatící se podél kopce, kolem terasovitých políček a malých domků s blátěnou omítkou.

Občas potkáme nepálské ženy se svými nůšemi plnými trávy, zeleniny nebo čehokoliv, co je třeba snést z hůry. Snaží se s námi mluvit, ale bohužel neumíme nepálsky a ony neumí anglicky. Dorozumíváme se tedy pouze posunky a my sem tam použijeme nějaké nepálské slovíčko nebo krátkou větu, co jsme se již stihly naučit. Ženské z toho mají srandu a my také, naše výslovnost není úžasná. Těsně před vrcholem narážíme na strarý hinduistický chrám. Nejprve vidíme starobylou bránu a spoustu koz pasoucích se za ní. Teprve když vejdeme dovnitř, vidíme malý chrám zasvěcený hinduistickému Bohu Ganeshovi. Ganesh je Bůh vypadající jako slon a v Nepálu je velmi oblíben. První modlitba patří vždy Ganeshovi, teprve poté přijdou na řadu ostatní bohové. Na Jeho obrázky narazíte opravdu často. V autobuse na palubní desce, v domácnostech na osobních oltařích, v obchodech… A také pro nás, cizince, je díky své sloní podobě nejsnáze rozpoznatelný a zapamatovatelný. V chrámu na kopci se zdržíme jen chvíli, obě jsme zvědavé na výhled z vrcholu.

Při stoupání si najednou všímáme, že nás sleduje skupinka pěti malých chlapců. Může jim být mezi 5 a 8 roky. Jakmile dorazíme na hřeben kopce a začínáme užívat výhled, chlapci se opatrně přibližují. Jeden, ten nejstarší a asi také nejodvážnější, drží v ruce rododendron, nepálskou národní květinu. V okamžiku, kdy se posadíme do trávy, se osmělí a rododendron nám předavá. Je to opravdu překrásná květina. Na oplátku dostává každý chlapec banánovou žvýkačku. Snažíme se začít konverzaci, ale jazyková bariéra je velká.Vytahujeme tedy naše fotografie rodiny, přátel a rodného města a za použití naší primitivní nepálštiny a jejich jednoduché angličtiny započínáme naše přátelství. Lidé v Nepálu jsou velmi zvědaví na prostředí, kde žijeme a rodinné footgrafie je vždy zaujmou. Po prohlédnutí fotek a dostatečného vynadívání na Káthmándú nás chlapci doprovází hodný kus cesty. Ovšem největší překvapení nás čeká ve chvíli, kdy se před námi na vrcholu kopce uprostřed ničeho objevuje restaurace se zahrádkou. Plastové židle a stoly, na nich plastové květiny…

Na plast v Nepálu narazíte všude. Pokud opomineme plastový nábytek, je s plasty v Nepálu velký problém. Lidé totiž neumí nakládat s odpadky a veškeré obaly, pytlíky a nepotřebné věci prostě odhodí na zem. Proto například i pro hinduisty posvátná řeka Bagmati je v tuhle chvíli znečištěná stoka. V restauraci s výhledem na Káthmándú dostáváme výborný oběd a kvůli pokročilé hodině se pomalu vypravujeme směrem k našemu bydlení. Místo Guest Housu bydlíme v tuhle chvíli s jednou nepálskou rodinou. Není nad rodinné prostředí a postel s peřinou.

Klára Hamplová

15.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Výšlapu okolím Břestecké skály. Ilustrační foto
AKTUALIZUJEME

Kam o víkendu? S turisty kolem Břestecké skály nebo na některý z plesů

Ilustrační foto.

SPZ na přání: zájem o ně je ve Zlínském kraji mizivý

Mrazy umožnily rybolov na dírky. Po letech je zase v kurzu

Huštěnovice – Devětatřicetiletý Marcel Zemek z Mistřic chodí pravidelně na ryby, v posledních letech především se svým synkem. Ve středu 18. ledna se však vydal k huštěnovickému rybníku Mokřad bez něj a v doprovodu svých dvou kamarádů. Do nepříjemných mrazů a studeného větru totiž už od ranních hodin vyrazili chytat ryby na dírky, tedy vyvrtanými otvory ve dvaceticentimetrové vrstvě ledu o průměru deseti centimetrů.

Světlovánek oslaví 40. výročí vystoupením i vernisáží

Bojkovice – Rok 1976 si mnozí připomínají především jako rok, kdy poprvé a naposledy vyhrálo tehdejší Československo Mistrovství Evropy ve fotbale legendárním Panenkovým dloubáčkem. Na Slovácku a především v okolí Bojkovic se tento rok však stal výjimečným ještě jednou událostí.

Dvacáté deváté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár

Střední a východní Morava - Regionální Deník na letní měsíce připravil populární soutěž Svatební pár Deníku. Pochlubte se svými krásnými svatebními fotografiemi v našich Denících a vyhrajte atraktivní ceny. Jelikož nechceme krátce po svatbě trhat páry, nebudeme soutěžit o nejkrásnější nevěstu a nejpůvabnějšího ženicha, ale o nejhezčí svatební pár. Na základě hlasování čtenářů vyhlásíme Svatební pár Deníku. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies