VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozhovor s folkloristkou Zuzanou Lapčíkovou

Slovácko /ROZHOVOR/ - Zpoza dveří od učebny je už z velké dálky slyšet divoké břinkání paliček o cimbálové struny. V učebně svůj part necvičí nikdo jiný než Zuzana Lapčíková, autorka mnoha úspěšných hudebních projektů.

10.6.2009
SDÍLEJ:

Cimbalistka a zpěvačka Zuzana Zdráhalová - LapčíkováFoto: Jan Kozák

Její poslední hudební dítko se jmenuje Orbis pictus, jehož oficiální předpremiéra je plánována na pondělí 22. června do zlínského Domu umění. Den nato se uskuteční další představení v rámci festivalu Smetanova Litomyšl.

Co bude hudebním výsledkem vaší práce?

Orbic pictus by mělo být oratorium čili koncertně provedená opera. Střídají se v něm vokální a instrumentální plochy a veškerý text je zpívaný.

Šlo by vaše dílo žánrově zaškatulkovat?

Kam bych jej měla zařadit, to nevím. Žánry se v něm propojují a ani nebylo mou prvotní snahou se tímto způsobem vymezit. Snad by se dalo zařadit pod klenbu současného hudebního vyjadřování.

Je Komenského kniha Orbis pictus jediným inspiračním zdrojem oratoria?

Pozor, tak se kompozice pouze jmenuje. Komenského dílo jsem dlouho studovala pod vedením profesora Pavla Flosse v příjemném prostředí jeho chalupy na Březové a muzea v Uherském Brodě. Vždy, když jsem se dostala na rozcestí, on mě nasměroval, kterou cestou se vydat dál. Postupně jsem přemýšlela, co bych mohla zhudebnit, a za stěžejní text jsem si vybrala Komenského vrcholné dílo Obecná porada o nápravě věcí lidských, které stvořil až na sklonku života v nizozemském Naardenu.

Proč jste svůj projekt tedy pojmenovala zrovna takto?

Protože je mým cílem podat různé obrazy pohledu na svět jako takový podle filozofické logiky J. A. K. Po stránce formální je Komenského dílo absolutní a jednoduše nepřekonatelné. Mým velkým úkolem bylo zachovat tuto dokonalou formu.

Jakou roli bude v oratoriu hrát hudba a jakou text?

Hudba se bude vynořovat a upozaďovat podle různých gradací. Jejím největším posláním je ale dát vyniknout sdělení, které nese text. Ten je složitý, ale krásný. Napsání kompozice v soudobém jazyku by bylo velkým ochuzením.

Nemyslíte, že ochuzení je spíš to, když dnes lidé textu kvůli jeho zastaralosti neporozumí v plném rozsahu?

Měli by se pokusit mu rozumět. Jeho forma není zas tak těžká, komplikovaný je systém vyjadřování, a ten se jazyka netýká… Řekni nám ty, podlaho světa země, která nás nosíš, kdo tě rozestřel pod našima nohama? Odkud se vzala tvá pevnost, že nás nosíš a nepohltíš nás?… Jazyk v tomto případě nese další vyjádření navíc a byla by velká škoda, kdybychom tuto nádheru odstranili.

Jak dlouho jste Komenského dílo studovala?

Určitě déle než rok. Celá záležitost zabrala dva a půl roku, kdy jsem žila v úplně jiném světě. Zpočátku bylo těžké do tohoto filozofického systému proniknout, ale jakmile se to povedlo, ztratila jsem potřebu vracet se zpět do reality. Žila jsem si ve dvou oddělených světech.

Myslíte si, že lidé vaši interpretaci pochopí?

Těžko říct (smích). Chtěla jsem se k dílu J. A. K. vyjádřit ne jako vzletný autor, ale jako muzikant. Nechala jsem se inspirovat i náladou a mimohudebním zvukem. Už sám text je ale nesmírně múzický a stěžejní.

Jakou má Komenského text vlastně ambici?

Popsat svět. Čím naše pozemské bytí je a proč a jak funguje. Komenského uchopení těchto myšlenek je krásné a geniální.

Jak dlouho už na představení zkoušíte?

Vím, že sbor zkouší půl roku. Celý ansámbl ještě společnou zkoušku neměl, zkouší se zvlášť. Noty jim posílám po částech, někdy i ve slušném časovém presu.

Takže společné zkoušení ani nebude?

Ale to ano, čeká nás společný generálkový týden před první realizací.

Nejste nervózní?

Cítím vnitřní chvění. Před koncertem trémou netrpívám, ale samozřejmě toto je mimořádná věc, do které je vtaženo velké množství lidí. A všichni se těší.

Jaké místo zaujímá Orbis pictus ve vaší tvorbě?

Výrazné. Psala jsem muziku k několika divadelním představením, ale takový rozsáhlý opus pro velký orchestr je pro mě novinkou. Je to kus mého života a už za úspěch považuji to, že se mi tak rozsáhlý projekt podařilo dotáhnout do konce.

Je to váš umělecký vrchol?

Doufám, že ještě ne (smích). Muzikou se hodlám nadále zabývat, láká mě a dráždí, nelze jí odolat. Mezníky a vrcholy necítím jako samostatné body. Jsou součástí celé mé umělecké cesty.

Jak jste se dostala zrovna ke Komenskému?

Mockrát se mi zdálo o něčem, co se nakonec stalo i ve skutečnosti. To má ale hodně lidí.

Vám se tedy zdály sny o Komenském?

Léta letoucí. Současný projekt jsem chtěla realizovat už daleko dřív.

Co zajímavého se vám ještě zdálo?

Posledním případem je film, který budu natáčet.

Film?

Ano, loni jsem hrála na zlínském festivalu dětských filmů se zlínskou filharmonií. Vůbec jsem netušila, že se o mě zajímá režisér, který hledal obsazení do role filmové maminky. Nabídku jsem přijala.

Uplatníte ve filmu své hudební schopnosti?

Možná, ale to je v tuto chvíli ve hvězdách.

Autor: Michael Lapčík

10.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Oční lékařka Magdaléna Dospělová.

O nemoci očí s doktorkou Dospělovou ON-LINE

1200 dětí i dospělých prožívalo část soboty s pohádkovými bytostmi a nejen s nimi ve staroměstském kovovém zooparku.
45

Areál staroměstské Kovozoo ovládly pohádkové bytosti

Traťového komisaře opět obžalovali kvůli nehodě v Lopeníku

Traťového komisaře Petra Pláška znovu obžalovali kvůli nehodě při rallye v Lopeníku. Při ní v roce 2012 zemřely čtyři dívky.

AKTUALIZOVÁNO

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek se dočkal. Dnes o půl dvanácté byla odeslána podepsaná milost prezidentem Milošem Zemanem na Ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení. Krátce po půl druhé pak vyšel branou na svobodu. "Vítej na svobodě," křičeli přítomní na evidentně dojatého muže. 

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

O keramický Tupeský džbáneček soutěžili malí zpěváci již podesáté

Již podesáté se sešli malí zpěváčci prvních až šestých tříd z osmi základních škol v nádvoří Muzea keramiky v Tupesích, aby se v dobrém slova smyslu utkali v pěveckém klání s názvem Tupeský džbáneček. Jejím pořadatelem byl opět mužský pěvecký sbor Tupešané.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies