VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přehlídku dětských krojů připravila Ludmila Tarcalová

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ - Uherské Hradiště Slovácké slavnosti vína a otevřených památek budou letos patřit dětem. Přehlídkový pořad dětských krojů již měl své diváky, prostor i čas v letech předcházejících, proto se k němu pořadatelé znovu vrátili.

7.9.2013
SDÍLEJ:

Ludmila Tarcalová se věnuje krojům celý svůj život, teď o nich napsala knihu. Foto: DENÍK/archiv

V neděli od 13 hodin se na kolejním nádvoří představí děti z menších i větších národopisných souborů z Podluží, hanáckého Slovácka, Kyjovska, ale také ze Strážnice, ze samostatných krojových ostrůvků Rohatce i Vracova.

Z Dolňácka se budou prezentovat krojovaní z Veselska, Uherskoostrožska a Uherskohradišťska, včetně kunovického a buchlovického kroje. Velkou různorodost regionu podtrhne oblast Uhersko- brodska s kroji brodským, hradčovickým, vlčnovským, nivnickým, boršickým, bánovským, straňanským a březovským, ale i typy lidového oděvu z Luhačovického Zálesí a horských oblastí Horňácka a moravských Kopanic. Přehlídka dětských krojů ukáže rozmanitost regionálních typů svátečního, slavnostního či obřadního, který v současnosti oblékají děti školního i předškolního věku.

Etnografka a autorka knihy Kroj na Uherskohradišťsku Ludmila Tarcalová: Čtenáři se doví, proč byly dříve obě boty stejné

Součástí programu na Kolejním nádvoří bude představení zbrusu nové knihy uherskohradišťské etnografky a někdejší pracovnice Slováckého muzea Ludmily Tarcalové. Jmenuje se Kroj na Uherskohradišťsku, vydal ji Klub kultury v Uherském Hradišti letos v září. Chlubí se 272 stranami a zhruba 350 fotografiemi. Zeptali jsme se autorky na vznik knihy i kroje jako takové .

Paní Tarcalová, v publikaci se zabýváte kroji z Uherskohradišťska. Jde o kroje hodové, svatební, všední či jiné? Čím jsou charakteristické?

Kniha je zaměřená na kroje z oblasti hradišťského Dolňácka, tedy na čtyři typy uherskohradišťského kroje na variantu bílovickou, velehradsko-spytihněvskou, staroměstsko-jarošovskou a polešovickou. Nepojednává o krojích z oblasti Kunovicka, Ostrožska a Buchlovicka. Popisuje kroje všední, polosváteční, sváteční, slavnostní i obřadní, a to mužské, ženské i dětské, jejich jednotlivé oděvní součástky a výšivku.

Komu je kniha určena? Odborníkům, nebo si přečtou i folklorní téměř analfabeti? Co se v ní vlastně dozvíme?

Kniha je určena všem, kteří mají rádi kroj, rádi ho oblékají, obdivují, ctí a chtějí se o něm víc dovědět. Materiál k ní jsem shromažďovala po mnoho let při své odborné profesi a díky dlouholetému zájmu o kroj. Pro mnohé bude kniha zajímavá bohatou fotodokumentací dobových fotografií z konce 19. a začátku 20. století a starými typy výšivek a výšivkových motivů.

Přišla jste během výzkumu a psaní na něco nového či zajímavého?

Pro mne samotnou byl výzkum v terénu a práce se sbírkami velmi zajímavý, ale mnohdy docela náročný. Knížka zaujme mnohé čtenáře, neboť je psána formou, která jim bude blízká Dostanou odpověď na mnoho zajímavého, například proč se tureckému šátku říká turecký, dozví se, že se boty dříve šily na jedno kopyto, takže pravá i levá byly stejné, že měly motivy výšivek, své názvy a podobně.

Vy už jste před několika lety podobnou publikaci napsala, můžete přiblížit, o čem byla?

V roce 2008 vydalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti knihu Hody s právem na Uherskohradišťsku. Kniha popisuje staré i nové formy hodové obchůzky, typy práv, hodové atributy spojené s oblečením stárek a stárků, zaniklé hodové prvky i nově se vžívající.

Dostaňme se k samotným krojům. Proč si je lidé v 18. a 19. století vyráběli? Proč se chtěli krojově odlišovat dědinu od dědiny, oblast od oblasti?

K šití krojů se původně používaly materiály, které si mohli lidé vypěstovat sami len, konopí, vlna. Krojové součástky byly jednoduché, takže ani ušití nebylo náročné. K udržení krojů napomohla řada faktorů jako zrušení nevolnictví, stoupání hospodářské úrovně měst i vesnic, rozšíření řemeslné a později textilní výroby, vliv módy, způsob zaměstnání obyvatelstva, případně potažmo jeho stavovská, sociální a třídní příslušnost. V jednotlivých oblastech, čím dál na východ, se udržel kroj ve větší míře právě z důvodu menší pohyblivosti, vrozeného konservatismu a přírodních podmínek. Na konci 17. století se právě farnosti staly nejpřirozenějšími, i když úzkými hranicemi pro regionální zvláštnosti.

Může být něco pravdivého na následující teorii? Když se mladí lidé poznávali za cílem vztahu, vybírali si protějšek v kroji z jiné dědiny. Zvyšovala se tím šance, že potenciální potomci budou geneticky v pořádku, neboť vesnice tehdy byla jedna velká rodina.

V minulosti protějšky vybírali rodiče, obvykle někoho z místa, kdo byl vhodný především sociálním a stavovským postavením. Jen málo se stávalo, že by si chlapec bral děvče odjinud. Šance, že na tom budou potomci geneticky líp, jistě byla, protože se obyvatelstvo promíchalo, ale s funkcí kroje to nijak moc nesouviselo. Snad jen pokud se přivdala žena do jiné obce, pak dlouho oblékala svůj kroj, ale časem se přizpůsobila.

Existuje nějaké vysvětlení pro to, proč se na Slovácku kroje při různých slavnostních příležitostech docela drží, kdežto ve zbytku republiky už spíše ne? Popište prosím důvody. Je to snad znak zaostalosti?

Už jsem se zmínila, proč se v oblasti Slovácka, potažmo Uherskohradišťska uchoval kroj v takové podobě. Na utváření kroje a jeho změny mělo vliv především prostředí. Oblečení obyvatelstva, živícího se zemědělstvím a podomáckým hospodařením, vznikalo před staletími z praktické potřeby, tradovalo se z pokolení na pokolení a měnilo se v důsledku životních potřeb a stylu. Lidový oděv byl ovlivněn různými dobovými a módními vlivy a historickými slohy, stejně jako novou průmyslovou textilní výrobou, která přinášela na trh různé tkaniny, jež ovlivnily základní prvky v odívání. Oblékání kroje je dnes projevem úcty k předešlým generacím, díky nim se stal lidový oděv fenoménem současného lokálního společenského a kulturního života.

Oblékají se lidé na Slovácku do krojů správně, nebo i dělají chyby? Jaké jsou ty typické? Když člověk přesně neví, kde mu poradí?

Je nutné ocenit snahu všech, kteří oblékají kroj. Mnohdy si myslí, že se oblékají správně, a přesto dělají chyby. Zejména maminkám se často stává, že když oblékají své děti do kroje, chtějí je ustrojit za každou cenu, ale pak z oblečení vyjde patvar a ne kroj. Poradit přitom dokáže ještě hodně starších žen, které do kroje umí obléct a hlavně ví, jak kombinovat krojové součástky, aby odpovídaly věku, místu a stavu nositele. Je hodně krojových švadlen, které vždy rády pomůžou.

Existují nějaké oblasti v evropském měřítku, kde se chodí v krojích podobně často nebo i častěji než na Slovácku? Sledujete i toto nějak?

Nejsem expert na lidovou kulturu a lidový oděv střední a jihovýchodní Evropy, ale je hodně zemí, kde se obléká příležitostně kroj kromě slovanských národů i v Rakousku, Belgii, ale jistě ne v takové míře jako u nás na Slovácku.

Co se vám nejvíce líbí na slavnostech vína? Jste ráda, že se staly neodmyslitelnou součástí uherskohradišťského kulturního kalendáře?

Na slavnostech vína obdivuji tu spoustu krojovaných, kteří musí vydržet v dlouho- trvajícím průvodu, za hrozného horka v náročném krojovém oblečení. Smutná jsem, když vidím mladé ženy bez úvazů šátků a v moderních lodičkách ke krásnému ornátovému fěrtúšku. Přesto jsem ráda, že hlavně mladí lidé mají chuť oblékat se do kroje i k dalším příležitostem během roku. Především pak v našich nejmenších vidím jistou záruku udržení tradice v oblékání kroje.

Autor: Michael Lapčík

7.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bruno Bujáček, 16. 8. 2017, 3750 g, 53 cm, Uherský Brod
10

Nově narozená miminka na Slovácku - 33. týden 2017

Stanislav Hofmann

Stanislav Hofmann: Mrzí mě, že ze Sparty jedeme s prázdnou

Amatérští výtvarníci si odskočili na týden malovat na Velehrad

Obrazy se dají prezentovat nejen v tradičních galeriích, ale ledaskde. O tom se mohli přesvědčit obyvatelé i návštěvníci poutního Velehradu.

Novoveští dragoni doma vybojovali sedm medailí

Sedm medailí vybojovaly na Dračím mistrovství Moravy v Ostrožské Nové Vsi domácí posádky ONV Box. Přestože si na Kunovské tabuli brousily zuby i na nejcennější kov, ten jim pokaždé unikl. Postarali se o to famózní přerovští dragoni, kteří ovládli všech devět závodů. Mezi amatérskými posádkami se dařilo slováckému seskupení s názvem Pobřežní hlídka, které slavilo dvě druhá místa.

Slovácko rozesmutnil kanonýr Lafata

Fotbalisté Slovácka se v předehrávce 4. kola HET ligy statečně rvali na hřišti pražské Sparty, další body do tabulky si ale nepřipsali. O výhře domácích rozhodl v 60. minutě David Lafata.

Lukášek z Mařatic bojuje s leukemií. Kostní dření můžete pomoct i vy

FOTOGALERIE / Ještě na začátku roku byl Lukášek z Mařatic bezstarostný kluk, který si užíval dětství, běhal po hřišti a chodil do Hradišťánku. Únor 2017 bude už navždy pro celou rodinu jedním z nejsmutnějších měsíců letošního roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení