Jsem přesvědčený, že čím méně času máte na své děti, tím důležitější je, na jaké učitele vaše děti narazí na školách a jak kvalitní výuka na vašich školách existuje.

A proto také považuji za nesmírně špatnou zprávu, že o samotné výuce na školách se v médiích strašně málo referuje a – nezlobte se – málo se o toto téma zajímáte i vy sami. Škodíte tak sami sobě a především svým dětem. Máloco je v našem životě tak mimořádně důležité jako právě vzdělávání. Naše Slovácko bude takové, jaká bude úroveň místních škol a jací žáci z těchto škol vyjdou.

Dost ale bylo teorie, pojďme do života. Velmi mě zajímá každý nápad ve výuce, velmi vám budu vděčný, když mě za takovým nápadem pozvete. Právě díky pozvání jsem se také ocitl tento týden na Základní škole U Pálenice v Kunovicích.

Tušil jsem, že tady mají něco předvádět a říkat žáci deváté třídy, prý něco ve stylu státnic na vysokých školách, nic víc se ke mně nedoneslo. Jdu do učebny, kde ony „státnice“ deváťáků mají probíhat, třída je pořádně zaplněna, přítomni jsou i žáci osmých tříd. To proto, aby věděli, co zažijí příští rok. Není na co čekat, můžeme začít. Jsem zvědavý, co uvidím a uslyším.

K tabuli – ne dřevěné s houbičkou, ale už moderní interaktivní, přichází jednotlivě deváťáci. Postaví se před tabuli a začnou vyprávět na téma, které si zvolili jako svou absolventskou práci. Po domluvě s učitelem si mohli vybrat prakticky jakékoliv téma, jedna dívka mluví o sobě, svém vztahu ke sportu a zejména gymnastice, které se věnuje, druhá provádí nás posluchače Vídní, kluci sáhli například po historii počítačových her nebo vojenských opevněních na hranicích.

I když. Není vůbec důležité, o jaká témata jde, je jich opravdu hodně a jsou zajímavá. Důležitější jsou samotní žáci. Ti, které vidím, dokáží plynule, zajímavě a srozumitelně povídat, během krátké chvíle mě vtáhnou do svého tématu, veřejná prezentace jim nečiní většinou problém, výborně využívají možnosti „počítačové“ tabule. A vzápětí přichází druhé překvapení – učitelé v roli konzultantů těchto žákovských prací. Používají slovník, který mě překvapuje, žádné známky. Ten a ten žák vypracoval své téma s chutí a rád, další dokázal pracovat samostatně, u jiného žáka učitel oceňuje schopnost zapracovat kantorské připomínky.

A žáci? Děkují neformálně učitelům za tříměsíční spolupráci na absolventské práci, mluví o tom, jak se naučili pracovat s různými zdroji informací a tyto informace prezentovat, jsou potěšeni, kolik nového se dozvěděli, oceňují, že si zvykli soustředit na konkrétní věc – tedy shrnuto, všechno plusy, které se jim v životě i v dalším učení obrovsky hodí. Dodal bych ještě jedno plus. I žák, který není premiant, se našel ve „svém“ tématu a dostal možnost vyniknout nad jinými. To je důležitější, než si možná myslíte.

Odcházím ze školy a míjím u východu schránku důvěru. Můžu se mýlit, byl jsem tady krátce, ale při této návštěvě jsem měl příjemný pocit z žáků, učitelů i samotného ředitele. Do této schránky bych tedy svou důvěru ke škole „hodil“ – byť vím, že schránka je určena na jiné účely. A samozřejmě – těším se na nápady dalších škol!

Autor provozuje internetové stránky www.slovackodnes.cz

Radek Bartoníček