VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsou motorkáři jen postrachem řidičů?

Slovácko /ROZHOVOR/ – Postrach silnic, nebo dobrovolní dárci orgánů, tak titulují mnozí řidiči, chodci i cyklisté motorkáře, které v těchto dnech vylákal do terénu slunečný začátek jara.

8.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Názory na ně se však různí. Respondenti ankety vyhlášené na webových stránkách Slováckého deníku se rozdělili téměř na dvě identické poloviny. Zatímco jedni s nimi nemají problémy, těm druhým vadí.

Hodnotícím kritériem motorkářů bývá nejčastěji jejich chování na cestách. „Nevadí mi, dokonce bych řekla, že je mám ráda, ale jen do té doby než se začnou předvádět a jezdit jako blázni,“ přiznává Lucie Splašená z Hluku. S jejím názorem do jisté míry souhlasí i Nataliya Bondar z Uherského Brodu. „Podle mě platí označení dobrovolní dárci orgánů, jsou to prostě blázni. Já bych na motorku nesedla ani za nic,“ poznamenala Bondar. Vrásky naopak nedělají zástupci mužského pohlaví Milanu Pavlíkovi. „Já motorky sice příliš v lásce nemám, ale jejich řidiči mi nevadí, dokonce ani tehdy, když jsem za volantem auta,“ informoval Pavlík.

Komu však motorkářská sezona přidělává práci, jsou traumatologové v nemocnicích. „Lékaři nejčastěji ošetřují poranění dolních končetin, konkrétně bérce, četné jsou také zlomeniny stehen. Častým zraněním bývá rovněž například vykloubené rameno,“ sdělil mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Ludvík Valouch s tím, že díky důslednějšímu používání přileb a chráničů, především na loktech, kolenou a páteři, dochází relativně k méně poraněním než dříve. „Pokud se přihodí něco vážného, třeba vnitřní poranění nebo série zlomenin, bývá takový případ transportován přímo do specializovaných traumacenter ve Zlíně nebo v Brně,“ dodal Valouch.

Řidiči jednostopých vozidel přidělávají práci také policistům na Uherskohradišťsku. A to hlavně proto, že se na Slovácku nachází proslulé buchlovské hory, s trochou nadsázky označované za ráj motorkářů. „Za hezkého počasí jich potkáte i několik desítek, a pokud vás předjíždějí, nejedou určitě povolenou rychlostí. Nejvíce jich vždy potkávám v bistru U Trampa,“ uvedl řidič Jiří Zunt z Uherského Hradiště. Že ve Chřibech dochází často k vážným nehodám s účastí motocyklistů, potvrzují i policejní statistiky. „V loňském roce se více než třetina dopravních nehod s účastí motorkáře stala právě v buchlovských kopcích,“ popsal stav policejní mluvčí v Uherském Hradišti Aleš Mergenta s tím, že v minulém roce došlo naštěstí pouze k jednomu úmrtní.

Buchlovské hory hlásí nejvíce nehod

Policejní statistiky hovoří jasně. Nejvíce nehod motorkářů na Slovácku se stává v buchlovských kopcích. Podle uherskohradišťského policejního mluvčího Aleše Mergentala je to více než jedna třetina všech dopravních neštěstí. „Loni došlo ke smrtelným nehodám na silnici I/50 ve stoupání u odbočky na Stupavu ve směru od Brna. Motorkář předjížděl ve stoupacím pruhu, dostal smyk, spadl i s motorkou na zem a narazil do svodidel,“ informoval Mergental s tím, že loňské léto havaroval a zemřel další motorkář mezi Rudicemi a Nezdenicemi. Muži vběhla do cesty srna a on zemřel.

A proč je cesta z Hradiště do Brna mezi jezdci tak oblíbená? „Je tam hodně zatáček a hlavně skoro nově udělaná silnice, to je pro cestu na mašině ideální,“ uvedl Albert Vlček z Uherského Hradiště.

Projet si „slavnou“ trasu přijíždí i řidiči jednostopých strojů ze vzdálenějších míst. Každý týden váží cestu přes buchlovské hory na své motorce kvůli cestě z Brna do Buchlovic také Jiří Zablatzký. „Na mašině je to tam rozhodně nebezpečnější než v autě. Dostat se v provozu mezi dva náklaďáky a klopit mezi nimi zatáčku není nic příjemného,“ líčí motorkářské strasti Zablatzký. Podle něj jsou nehody jednostopých strojů v chřibských serpentinách častou záležitostí. „Houkání sanitky je při pěkném počasí v horách na každodenním pořádku,“ všiml si Zablatzký.

Podle policie je asi nejrizikovější skupina motorkářů zhruba do třiceti let, ti se totiž nejvíc předvádí, a je tu tak největší pravděpodobnost, že se něco stane. To je asi i jeden z důvodů, proč vláda schválila návrh ministerstva dopravy, aby řidičský průkaz na stroje nad 35 kilowattů získali řidiči až od jednadvaceti let. Navíc musí splnit podmínku praxe ze slabších motorek, v opačném případě si za řídítka sednou až ve čtyřiadvaceti. Důvod tohoto opatření je očividný, zvýšení bezpečnosti na silnicích. Posunula se také hranice získání řidičského oprávnění u motorek nižší kubatury. Stroje do 11 kilowattů bude moci řídit mládež od 17 let a do sedla o třídu silnějších motocyklů do 35 kilowattů bude moci člověk usednout od 19 let.(bm, lap)

Loni jsem dojel na motorce až do Albánie a na Korfu

Dvaadvacetiletý Albert Vlček z Uherského Hradiště (na snímku) se motorkám věnuje téměř už 15 let. I tento koníček ho přivedl k jeho současnému zaměstnání, je automechanik. Slováckému deníku sdělil, jak k motorkám dostal a co všechno taková záliba obnáší.

Motorky sice ke klukům tak nějak patří, ale přesto, kde se u tebe vzala záliba v nich?

Od dětství mě to k nim táhlo. Už jako malý jsem se hrabal v pionýrech. Prvního jsem měl asi v osmi letech a poprvé jsem na něm jel v jedenácti letech.

Určitě to nějak pokračovalo…

No, ano. Snažil jsem se prostě časem mít čím dál lepší a dokonalejší stroj. Hodně jsem to měnil a střídal. Vždycky jsem z nějakého vraku udělal pěknou motorku. Tak jsem se od pionýrů šplhal přes „emzety“ a „čezety“ dál až po nějaké silnější motorky. Teď už mám dvě motorky, jednu na silnici a druhou do terénu. Když jsem byl mladší, jezdil jsem na motorce do školy, neměl jsem řidičák na auto, tak jsem jezdil všude na mašině, i když třeba pršelo nebo byla už zima.

Kdy sis udělal řidičák na motorku?

První řidičák na motorku jsem si dělal v šestnácti letech na kubaturu do 125 ccm a do 11 kilowattů. V patnácti mi přišlo zbytečné dělat si řidičák jen na pionýra, tak jsem radši počkal, až budu o něco starší.

Teď už můžu jezdit neomezeně, protože mám řidičák na všechny kubatury.

Říkal jsi, že máš dvě motorky, jaké?

Teď mám Hondu Hornet 900 a KTM 525. „Kátéemka“ je terénní, s tou se přidávám k partě, která jezdí do lesa nebo na trať. Naopak když mám chuť se projet po silnici nebo chci někoho svézt, vezmu si „Horneta“. Motorky stály zhruba po osmdesáti tisících a s oblečením to dělá dohromady tak 200 tisíc.

Budeš v budoucnu měnit svůj vozový park, třeba za něco silnějšího?

V blízké budoucnosti asi ne. Terénní motorku mám ve své třídě jednu z nejsilnějších, takže tam si asi nic lepšího kupovat nebudu. Silniční zatím měnit také nehodlám. Kdybych ale změnil názor, byl by to asi nějaký cestovní bavorák.

Někteří lidé si říkají, na co motorka, na té bych zmokl. Prozraď, co je na jízdě na motorce nejlepší?

Já se jedu na motorce odreagovat, vyblbnout se, prostě zažít nějaký ten adrenalin.

Máš řidičák na auto i motorku, zkus je porovnat. Co má jaké výhody?

Samozřejmě v autě nezmoknu, pokud to není zrovna kabriolet a nemá pokaženou střechu (smích). I v autě se rád svezu, ale na motorce je to o něčem jiném. Je tam taková volnost. Zatáčky si člověk užívá na motorce daleko víc než v autě. V autě se bojím nějak rychle jezdit, bojím se o sebe (smích), ale na té motorce se kolikrát člověk neudrží a projede si ty buchlovské kopce, co to dá, ale na druhé straně by neměl přeceňovat svoje síly.

Přiznáš se i kolik jsi jel nejrychleji?

Bylo to asi lehce pod 300, ale zase neprahnu po tom, jezdit co nejrychleji, ale chtěl jsem to samozřejmě zkusit. Normálně se jezdí tak do těch 140. Sem tam se člověk neudrží a rozjede to na 250. Ale co to povídám, jezdíme přeci 50 a 90. (smích)

Podnikl jsi na motorce i nějakou delší cestu?

Minulý rok mě nadchl výlet do Albánie a Řecka. Tam mě začalo hodně bavit i cestování na motorce na delší trať, je to zase něco jiného. Nejdál jsem byl v Řecku na Korfu. Za celou dobu jsem ujel zhruba 4500 kilometrů.

Není to nepohodlné?

Záleží jakou má člověk motorku, ta moje je hodně pohodlná, dobře jsem si nastavil posed. Vyhovuje mi, takže nějakou únavu jsem nějak nepociťoval. Samozřejmě že po delší jízdě mě bolel zadek a ruce, ale člověk něco vydrží.

Jezdíš radši sám nebo ve skupině?

Určitě jezdím radši s více lidmi, ale občas chytnu náladu a vyrazím sám a vrátím se až večer. Zase si to užiju jinak. Když je nás víc, tak se předjíždíme a děláme blbosti.

Máš nějaká oblíbená místa, kam jezdíš nejčastěji?

Záleží na počasí, když je pěkně, pojezdím po městě a pak jedu do buchlovských hor a pak dál na Hodonín nebo obráceně na Slovensko, prostě kam člověka napadne.

Už jsi letos mašinu projel?

Letos jsem poprvé vyjel na motorce začátkem března, ale nebyla to ta silniční, ale ta terénní. Měl jsem ji novou, takže jsem ji chtěl vyzkoušet. Pokud je chuť, tak se člověk přizpůsobí jakémukoli počasí. (smích)

Co by měl mít motorkář na sobě?

Na silniční motorce by měl mít pevné kalhoty, nějakou koženou bundu, pevné boty, rukavice a hlavně kvalitní helmu, na takových věcech se nemá šetřit. Ale určitě se cítí bezpečněji v kožené kombinéze. Jde ale o to, jaký styl motorky kdo má.

Předpokládám, že se motorka musí na sezonu nějak připravit…

Jezdec by měl na konci sezony postavit motorku na kryté místo, nafoukat správně pneumatiky, vypustit starý benzín a schovat si baterku do tepla. Na začátku pak zkontrolovat brzdy, vůle v kolech, řetěz, vyměnit olej a zkontrolovat, jestli nejsou některé šroubky povolené.

Navštěvuješ motorkářské srazy?

Když je čas jezdím tam rád. Loni jsem byl na několika srazech v Česku a na Slovensku, letos se chystám například do Maďarska a Rakouska, ale bude záležet na čase. Nejlepší sraz na kterém jsem byl, se konal asi ve Staré Turé a v Holubicích. Návštěvnost na srazech se počítá od pár stovek až po tisíce.

Do jaké nejnebezpečnější situace ses dostal?

Takových situací bylo asi dost. Třeba když mně ujelo ve 180 přední kolo nebo když jsem předjížděl auto a ze zatáčky vyjelo další. Pak má člověk jen centimetry, aby se autům vyhnul. Když je řidič zažraný do jízdy, tak mu ani nepřijde, že stačil kousek a byl by mrtvý.

Stal se ti někdy i vážnější úraz?

Moje nejhorší zranění bylo na motokrosové trati. To jsem se s motorkou převrátil a zlomil si palec i přes tvrdé motokrosové boty a pohmoždil jsem si rameno. To mi zachránil krunýř, bez toho už teď ani nevyjíždím. Bez ochranných pomůcek je lepší vůbec nevyjíždět, i když se jedeš projet jen kousek. Nikdy nevíš, co se může stát.

Motorky řídí i ženy, jaký je na to tvůj názor?

Hodně holek jezdí na motorce a některé fakt dobře. Podle mě to ale ženská záliba moc není. Ale pokud je to baví, ať jezdí, ale mně se to moc nelíbí. Nechtěl bych takovou přítelkyni. Radši ji vezmu za sebe, kdyby jela vedle mě na vlastním stroji, tak bych se o ni asi docela bál.

Prozraď, co na tvůj koníček říkají rodiče?

Mamka a taťka mi to vždycky rozmlouvali, měl jsem to i mnohokrát zakázané. Ale zapovězené ovoce nejlíp chutná. (smích). I teď se rodiče bojí, když se nevrátím v dobu, kdy jsem řekl, hned mi volají a vyhlíží mě z okna. Mamku jsem kdysi dávno svezl ještě na pionýrovi, ale ta se bála, už když jsem jel dvacet. (smích)

Motorky jsou asi docela drahý koníček…

No, není to levná záliba. U terénní motorky je údržba finančně náročnější. Jsou tam daleko kratší servisní intervaly než u motorek silničních. Ročně za takovou údržbu člověk utratí desítky tisíc.

Mluvili jsme o finanční náročnosti, co se na motorkách nejčastěji kazí?

Při správné údržbě a dolévání provozních kapalin se dá říct, že málo kdy jedná o pokažení ale o opotřebování spotřebního materiálu, jako jsou gumy, řetězovka, oleje atd. Samozřejmě že se v horším případě může jednat i o horší závady jakou jsou vylámané zuby v převodovce, výměny pístů, přetěsnění motoru a u novějších motorek i elektronika. (bm)

Autor: Blanka Malušová

8.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislav Hofmann

Stanislav Hofmann: Mrzí mě, že ze Sparty jedeme s prázdnou

Protože krajiny malovali amatérští malíři venku, venku se uskutečnila vernisáž jejich obrazů.
22

Amatérští výtvarníci si odskočili na týden malovat na Velehrad

Novoveští dragoni doma vybojovali sedm medailí

Sedm medailí vybojovaly na Dračím mistrovství Moravy v Ostrožské Nové Vsi domácí posádky ONV Box. Přestože si na Kunovské tabuli brousily zuby i na nejcennější kov, ten jim pokaždé unikl. Postarali se o to famózní přerovští dragoni, kteří ovládli všech devět závodů. Mezi amatérskými posádkami se dařilo slováckému seskupení s názvem Pobřežní hlídka, které slavilo dvě druhá místa.

Slovácko rozesmutnil kanonýr Lafata

Fotbalisté Slovácka se v předehrávce 4. kola HET ligy statečně rvali na hřišti pražské Sparty, další body do tabulky si ale nepřipsali. O výhře domácích rozhodl v 60. minutě David Lafata.

Lukášek z Mařatic bojuje s leukemií. Kostní dření můžete pomoct i vy

FOTOGALERIE / Ještě na začátku roku byl Lukášek z Mařatic bezstarostný kluk, který si užíval dětství, běhal po hřišti a chodil do Hradišťánku. Únor 2017 bude už navždy pro celou rodinu jedním z nejsmutnějších měsíců letošního roku.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení