VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Herec Josef Somr: Probudím se a říkám - díky za každé nové ráno

Uherský Brod /ROZHOVOR/ - Podruhé za tři měsíce se 
v Uherském Brodě ukázal čerstvý nositel Thálie za celoživotní mistrovství, herec Josef Somr. Spolu s předním českým varhaníkem a cembalistou Jaroslavem Tůmou nabídli posluchačům ve zcela zaplněném dominikánském kostele Velikonoční koncert.

12.4.2014
SDÍLEJ:

Herec Josef Somr četl z díla Julia Zeyera.Foto: Markéta Švehlíková

Oběma umělcům poděkovali posluchači potleskem vstoje. Následně herec, který 15. dubna oslaví neuvěřitelné 80. narozeniny, poskytl Deníku exkluzivní rozhovor.

Před několika málo dny jste na prknech Národního divadla obdržel prestižní cenu – Thálii. 
S jakými pocity jste ji přebíral?

Musel bych moc předstírat, že mě to nepotěšilo, a nechtěl bych být přehnaně neskromný. Takže ano, měl jsem z toho velikánskou radost a vím, že je to už cena poslední, takže si to užívám.

Thálii jste získal za celoživotní dílo. Která z vašich divadelních či filmových rolí vám byla nejbližší?

Řeknu to pouze takto. Vzpomínám velmi rád na to, co se povedlo, a chtěl bych už zapomenout na to, co v životě bylo nepříjemné.

Když vám bylo čtyřicet, představoval jste si, jaké to bude, až vám bude dvakrát tolik? A pokud ano, nakolik se tato představa lišila od skutečnosti?

Bojím se, že ve čtyřiceti jsem si vůbec nepředstavoval, jak budou vypadat mé osmdesátiny. V těchto letech jsem určitě myslel, a každý by měl asi myslet, na úplně jiné věci než na své stáří nebo na to, čeho se dožije. Jsem akorát, přiznám se, překvapený, že se mi to povedlo. Já jsem si to vlastně do této doby, nebo ještě tak před rokem, moc neuvědomoval. A teď najednou přicházejí chvíle, kdy se probudím a říkám si jako v tom jednom filmu: díky za každé nové ráno. Prostě po probuzení zjišťuji, že už není tak jednoduché vstát, že už nemůžu dobíhat na tramvaj, že už ani některé věci neuzvednu, a já jsem byl docela dobrý chodec, v mládí jsem sportoval, ale teď najednou zjišťuji, že už všechno je pryč. I ty určité radosti, které mládí s sebou přinášelo. Tak to je na tom trochu smutnější.

Čím si tu radost v životě doplňujete, kromě třeba takového krásného pořadu, jaký jste přivezli?

Ano, přesně to chci říct. Snažím se doplňovat si radost tím, že dělám, respektive vybírám si, pokud je ta možnost, věci, které mě těší, ze kterých mám radost nejen sám, ale i diváci. A snažím se už obklopovat lidmi, se kterými je mi dobře. A k tomu patří i to, že jsem se stačil před dvěma lety oženit, takže vlastně prožívám takové pozdní líbánky a jsem po této stránce velice, opravdu velice šťastný.

Kde vás v současné době mohou diváci vidět?

Já už nejsem v žádném divadle. Ještě občas, pokud jsem pozván, dělám něco 
v rozhlase, v pražské poetické vinárně Viola mám zase takové pořady s poezií nebo četbou . S kolegou čteme například Hemingwayova Starce a moře, mám tam poezii Prevertovu, čteme tam taky úryvky z bible – biblické příběhy. Je to několikrát do měsíce a je to prima. Musím se i trochu pochlubit, že lidi na to stále chodí, že ještě mají tu trpělivost a odvahu dívat se na ten můj ksicht a poslouchat.

Koho vlastně napadlo propojit Haydnovu hudbu a Zeyerův text, které k sobě původně vůbec nepatří, v jeden celek?

Dramaturgicky je to všechno práce pana Tůmy a jeho paní. Já do toho nijak nezasahuji, já jsem jenom interpret. S tímto novým cyklem jsme objeli zatím asi deset kostelů. Těší mě to, velmi rád s tímto pořadem vyjíždím. Samozřejmě je to pro mě už čím dál namáhavější, ale vždycky to stojí za to.

Jak vám říkali rodiče, když jste byl malinký?

Jožko, Jozífku, podle situace, proč se ptáte?

Ptám se proto, že pocházíte 
z nedalekého Vracova a váš tatínek byl železničář. Jak jste se vůbec od nádraží a vlaků dostal k herectví?

Vystudoval jsem gymnázium a… já se k tomu nerad přiznávám, brácha byl v té době zavřený v Hradišti za rozšiřování letáků, takže jsem měl problémy s maturitou a tím pádem jsem nebyl doporučený k dalšímu studiu. Nicméně odmaturoval jsem a myslel si, že nastoupím někam do zaměstnání. 
S kamarádem jsme ale čirou náhodou jeli na návštěvu do Brna a on tam vlezl do nějaké budovy, což byla Janáčkova akademie, vyzvedl tam nějaké formuláře, dal mi je a já jsem je vyplnil. V září jsem udělal dodatečné zkoušky a kupodivu jsem byl přijat. Takže úplná náhoda mi změnila život.

Jak to přijali rodiče?

Tatíček s mamičkou se rozplakali, když zjistili, že chci jít na herce, nemohli to strávit několik let, nebylo to pro ně lehké, ale co mohli dělat. A zdá se, že jsem si nevybral špatně, že jsem byl v tom povolání docela spokojený, prožil jsem si toho opravdu až až a bylo toho dost.

Nedá mi to a ještě vám položím poslední otázku. Co byste si
k osmdesátinám a vůbec v životě ještě nejvíc přál?

Jednoduše: abych umřel zdravý, když to už bude muset být, a abych byl pořád mezi prima lidmi a abych nejen já, ale vůbec všichni, které potkávám, byli zdraví a šťastní.

Velikonoční koncert Josefa Somra a Jaroslava Tůmy

Uherský Brod – Podruhé ve velmi krátké době se do Uherského Brodu vrátil herec Josef Somr. Spolu 
s varhaníkem a cembalistou Jaroslavem Tůmou nabídli v sobotu 5. dubna posluchačům v dominikánském kostele koncert.

V komponovaném pořadu zněl text Julia Zeyera Zahrada Mariánská. Jednalo se o výňatky související s pašijovým týdnem. Klasické téma, které Zeyer zpracoval poetickým jazykem, dostalo i díky uměleckému přednesu herecké legendy zcela jiný rozměr.

Mluvené slovo střídaly majestátní tóny varhan v jednom z nejvýznamnějších děl Josefa Haydna Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži. „Toto dílo prošlo velmi zajímavým vývojem. Haydn totiž původně na objednávku jedné španělské kapituly napsal cyklus sonát pro orchestr složený zejména ze smyčcových nástrojů. Při prvních provedeních se ta hudba hrála mezi modlitbami a mezi citáty z Písma, které vždy byly doplněny promluvou na dané téma. Haydn se však postaral o další popularizaci tohoto svého stěžejního díla tím, že skladbu transkriboval nejprve pro čtyři smyčcové nástroje a později i pro nástroj klávesový – tedy pro cembalo, kladívkový klavír nebo varhany. My jsme zvolili verzi varhanní," uvedl Jarosla Tůma před tím, než usedl za královský nástroj.

Spolupráce Josefa Somra s Jaroslavem Tůmou není ojedinělým počinem. Oba už před několika lety propojili barokní hudbu s uměleckým přednesem, například texty J. J. Ryby či A. Schweitzera.

Autor: Markéta Švehlíková

Autor: Redakce

12.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Branka bude otevřená ve všední dny.

Lidem ze Štěpnic zkrátí cestu do nemocnice ve všední dny branka

Lidé se mohli při komentované prohlídce dozvědět, jak se knížka Broučci z pohledu výtvarného umění vyvíjela.
16

Karafiátovi Broučci stále oslovují a přitahují čtenáře všech generací

Kunovice jsou investičně atraktivním regionem

Ocenění Investičně atraktivní region v regionálním kole a druhé místo ve stejné kategorii v celostátním si v minulých dnech odneslo město Kunovice. Porotu zaujala efektivní kombinace investic do rozvoje podnikatelského prostředí, otevřenost radnice vůči názorům podnikatelů a rozsáhlá připravenost infrastruktury, včetně úspěšného provozování podnikatelského inkubátoru.

Na most přes Holomňu jen na vlastní nebezpečí

Z důvodu zhoršujícího se stavu mostu přes Holomňu poblíž soutoku s Olšavou u Drslavic umístilo vedení obce z obou stran cedule zákaz vjezdu a vstupu pouze na vlastní nebezpečí. Lidé by měli v těchto místech dbát zvýšené opatrnosti, děti samotné na most rozhodně nepouštět.

Nejdelší rybu na nočních rybářských závodech ulovila Jarmila Sedláčková

V sobotu, v den svátku sv. Petra, patrona rybářů, se uskutečnil u Konventního rybníka a mokřadu Žabince před velehradskou bazilikou 15. ročník nočních závodů v lovu ryb.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies