Končí advent, který vrcholí vánočními svátky. Co pro vás tato doba znamená?

Adventní období je pro nás dobou přípravy na Vánoce. Ačkoli se to teď už tak moc ve společnosti nechápe, je to období postní. Člověk by se měl vnitřně ztišit. Máme čtyři adventní neděle s tím, že se většinou čtou biblické texty, které mají připravovat člověka na Vánoce. Máme také adventní věnec. Nedávno mě lehce rozčílili známí katolíci, jestli máme takové zvyky jako oni, například adventní věnec. To mě docela naštvalo, protože adventní věnec i stromeček jsou evangelické. Johann Wichern vyrobil předchůdce adventního věnce pro děti ve škole pro chudé, kterou založil, protože se ho děti pořád ptaly, kdy budou Vánoce. Tak dal na kolo čtyři velké bílé svíčky, za každou neděli až do Vánoc a devatenáct malých červených za všední dny, aby nemusel dětem pořád odpovídat na stejnou otázku. Mezi katolickou a evangelickou církví je možná ten rozdíl, že katolická církev žehná věncům, to je pro nás trochu problematické, když už žehnat, tak u nás lidem, ne věcem.

Pořádáte v adventním období nějaké speciální bohoslužby?

To bych neřekl. Speciální jsou snad jen v tom, že se snažíme na toto období připravit bohatší program. Třeba u nás vystupoval sbor se skladbou Rosu dejte, ó nebesa společně s varhaníkem ze Zlína. Měli jsme tady hosta Mojmíra Kalluse, což je člověk, který se zabývá kontaktem mezi křesťanskými církvemi a židovstvím. Je takovým křesťanským velvyslancem v Jeruzalémě. Povídal nám o dění na Předním východě. Bohoslužby dostaly tímto programem jiný, možná v něčem slavnostnější, charakter. Snažili jsme se takto napomoct vnitřnímu rozjímání. Pozvali jsme soubor „Zvonky Dobré zprávy" z Kateřinic, který byl úžasný. Pěvecký sbor se před svátky chystá na vystoupení v nemocnici na sociálně zdravotním oddělení. V období adventu před dvěma lety jsme začínali s vařením guláše pro potřebné, ale dnes už ho vaříme celoročně.

Celý text si můžete přečíst ve středu 23. prosince v týdeníku Slovácké noviny