Tam se od 14. hodiny konal kulturní program, v němž se představily soubory Malá a Malučká Nivnička s Vlastikem Ondrou, mužský pěvecký sbor Dolněmčané, národopisný krúžek Dolněmčan a Dolněmčanská pětka. Před usedlostí mohli lidé navštívit stánky jarmarku lidových řemesel.

Přípravu na oblíbený sobotní rituál zahájily Tetičky už v pátek, kdy musely odpeckovat více než metrák trnek z horněmčanských sadů zemědělské společnosti Agro Okluky. V sobotu před devátou ranní pak ve starobylé kuchyni zatopily pod kotlíkem, aby v něm za neustálého míchání uvařily během následujících dvanácti hodin dva kýble povidel.

„Ten, kdo povidla nestačil ochutnat přímo tady Na Mlýně, se na ně může těšit následující sobotu na nádvoří Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Budou k mání při Slavnostech vína a otevřených památek v rámci prezentace naší obce na stanovišti mikroregionu Bílé Karpaty," řekla jedna ze spolu organizátorek Vaření trnek Marie Ježková.

Jedním z těch, kdo si pošmákl na rozvařené tekutině, jíž se říká lízačka, byl roční Šimonek Talský. Stejně, jako on, zavítala premiérově na Vaření trnek i nejstarší účastnice devadesátiletiletá Filoména Šumberová. Ta však přiznala, že na někdejším mlýně není zdaleka poprvé. Velmi dobře jej zná už z dob svého mládí.

„Chodívala jsem sem do mlýna už za první republiky, jako dvanáctiletá. S Minářovými kluky jsme tehdy byli velcí kamarádi. Vzpomínám si, že tady měli také postavený komín, pod nímž se netopilo. Za války v něm Minářovi ukrývali zdejší chlapy, kteří byli před Němci na útěku," zavzpomínala seniorka, jež si velmi pochvalovala buchty, na ochutnávku Tetičkami napečené.

Postup při tradičním vaření trnek v Dolním Němčí Na Mlýně

• Nejdříve se postaví do kotle dřevěný měsíček, jímž se v něm pomocí táhla míchají trnky. Ještě před tím ale, aby se nepřipálily a měly se na čem rozpouštět, je nutné měsíček potřít ze spodní strany silnou vrstvou sádla.

• Pak se do kotle nasype malé množství trnek na rozpuštění a zatopí se suchým dřevem. Při tom se musí neustále otáčet měsíčkem (zatím ještě bez táhla), aby se trnky v kotli nepřipálily.

• Po rozvaření této dávky se do kotle nasype zbylé množství trnek a to se za stálého míchání (již pomocí táhla) zhruba tři hodiny vaří.

• Po uplynutí této doby se vařené trnky vyberou z kotle. Před tím je však nutné snížit teplotu kotle, aby se neroztavil a trnky nepřipálily. To se dělá tak, že se z ohniště vyberou žhavé uhlíky a pod kotel se strčí věcheť (skroucená natrhaná vysoká tráva namočená ve vodě). Po ochladnutí se rozvařené trnky přelévají z kotle přes plechové cedidlo (hmota se pasíruje pomocí krátkého březového koštěte) do větší nádoby. Od této chvíle se vařené tekutině začíná říkat lízačka.

• Po přepasírování se lízačka nalije zpět do kotle, pod nějž se vrátí rozžhavené uhlíky. Pak se za neustálého míchání vaří do té doby, než se z lízačky stanou povidla, což to trvá zhruba dalších pět hodin, podle intenzity topení.

• Po uplynutí této doby se musí opět snížit teplota v kotli. Povidla se následně vyberou z kotle a nalijí se třeba do menších sklenic.