Desítce brigádníků pod vedením archeologa Slováckého muzea Miroslava Vaškových udělal radost i objekt z laténu s černou tuhovanou keramikou. „Jedná se o pozůstatky kůlové stavby,“ podotkl další z archeologů Tomáš Chrástek.

Výzkumům se plocha archeoskanzenu podrobila už před několika lety, kdy se areál stavil. „Je zde doloženo osídlení od doby lidu popelnicových polí, což bylo asi před třemi tisícovkami let. Nálezy jsou i z laténu a usadili se zde i Germáni a Slovani. Výzkum prokázal také osídlení z dvanáctého století našeho letopočtu, kdy byla doba mladohradištní,“ vyjmenoval Chrástek.

Pec z devátého století je nyní postupně rozebírána a připravuje se na fotodokumentaci. „Poté bude uložena do depozitáře Slováckého muzea,“ doplnil Chrástek.

Dva a půl tisíce let staré předměty našel tým pracovníků na místě budoucí další stavby archeoskanzenu. „Vzniknout by tam měl třiatřicet metrů dlouhý arcibiskupský palác Metodějův. Žádali jsme o grant na financování stavby, ale bohužel nám nebylo vyhověno, takže peníze budeme muset shánět nadále,“ prozradil správce moderského archeoskanzenu Lubomír Sláma. Kromě paláce připravují ve skanzenu stavbu i dalších, drobnějších staveb, kterými jsou například strážní věže.