Své mnohdy neočekávané kousky totiž dokážou při výcviku předvést nejen adepti na oprávnění k řízení motorových vozidel, ale také ostatní řidiči a chodci.

Vyprávět své by o tom mohl také Josef Hříbek z Ratiboře na Vsetínsku, který provozuje soukromě autoškolu téměř dvacet let. „Začal jsem hned v devadesátém roce, když bylo jasné, že tehdejší Autoškola Svazarmu dlouho nevydrží. Dodnes tohoto rozhodnutí nelituji,“ konstatuje někdejší ředitel vsetínské svazarmovské autoškoly, který v této funkci působil více než deset let. Žádnou podstatnou změnu přitom podle svých slov nepocítil.

„Přišel jsem zpět mezi lidi, kteří byli do té doby se mnou. S těmi jsme založili naši vlastní autoškolu na Rybníkách ve staré mateřské dřevěné škole. Žádný převrat se tak v osobním ani pracovním životě nekonal,“ dodal Hříbek.

Podle jeho slov chybí dnes řidičům hlavně ohleduplnost, a to jak v běžném silničním provozu, tak také ve vztahu k těm, kteří autoškolu teprve absolvují.
„Nerespektují plné čáry, na kruhových objezdech to také často skutečně stojí za to. Ani chodci nejsou ještě na nová pravidla zvyklí. Kolikrát vstoupí do vozovky na přechodu tak, jako by se snad chtěli nechat přejet,“ posteskl si učitel.

Vozový park by neměl být v autoškolách podle něj starší čtyř let. „Ideální by bylo, kdyby byla auta stará nejvíce tři roky. Většina podnikatelů si je bere na leasing a to umožňuje, aby každý šel s dobou a udržoval si v tomto duchu současný trend,“ uvedl Josef Hříbek s tím, že svůj vozový park zatím rozšiřovat nehodlá. „Pokud by chtěl podnikat v této branži i můj syn, šel bych do toho. Zájem klientů je totiž velký. Nikoho cizího ale do firmy přibírat nechci,“ dodal majitel autoškoly.