Její gól byl totiž skutečně zlatý. „Chtěla jsem jen trefit bránu a ono se mi to povedlo. Neuvěřitelný pocit,“ jásala.

Ani ona nečekala, že by zápas už nedospěl do prodloužení. Její spoluhráčky už ani nebyly na hřišti a pomalu spřádaly plány, jak naložit s pokračovaním zápasu.

Celá šestka Zory vytvořila kompaktní blok, který se však rozpadnul po tom, co veselská spojka střelu napřed jen naznačila. Vzniklou mezerou pak doputoval míč až za záda brankařky Raníkové.

„Napřed jsem je chtěla obstřelit z boku, ale pak jsem viděla, že se mi posunuly. Tak jsem si řekla, že to zkusím prostřelit mezi rukama. A prošlo to,“ popisuje Šterbová svůj gól.

Před koncem prvního poločasu se přitom vůbec nevědělo, jestli zápas dohraje. Po jednou tvrdém souboji si totiž přivodila zranění pravé ruky.

„Museli mi umrtvit dva prsty, abych to dohrála. Je to finále. Do toho se musí dát úplně všechno a dohrát třeba i se zraněním,“ dodává už poměrně klidně Štěrbová.

A právě onou zraněnou rukou, s umrtvenými prsty, nakonec rozhodla.