Každý jednotlivý okres má místa, která jsou pro řidiče sanitek doslova noční můrou. Většinou jsou těžko průjezdná kvůli úzké silnici.

„U nás v Kroměříži je to už hrozně dlouho třeba ulice 17. listopadu,“ posteskl si už před časem vedoucí řidič kroměřížské záchranky Ladislav Sukovitý.
Záchranáři z Valašského Meziříčí mají ze stejného důvodu pravidelně potíže na cestě mezi jejich městem a Vsetínem.

„Nejenže je to tam úzké, navíc se tam staví a každou chvíli tudy projíždějí nákladní auta,“ vysvětlila vedoucí lékařka Libuše Dvořáková. Obě místa potvrdil i zástupce ředitele krajských záchranářů Anton Vaňo a doplnil několik dalších.

„Trnem v oku je už dlouho oblast u Morkovic a Koryčan, tam je problémem vzdálenost. Řidiče trápí i buchlovské kopce, okolí Kašavy, Hošťálkové, pak taky Beskydy, Velké Karlovice, Horní Bečva a tak dál,“ vyjmenoval.

Ovšem na problémy řidiči narážejí i jinde, jízdu jim často komplikují třeba chodci, kteří sanitce nedají přednost.

„Pravidelně to dělají třeba důchodci. Proto se už několikrát stalo, že záchranáři na přechodu někoho srazili. Ne přímo u nás, ale jednou například hasiči v Brně. Mám ale pocit, že i u nás je to jen otázka času, někteří lidé prostě nemyslí,“ říká například zástupce ředitele krajské záchranky Anton Vaňo.
Své o tom vědí i v Uherském Hradišti.

„Zrovna v neděli jsme sanitkou jeli přes město a přímo před námi se na přechodu zastavil očividně podnapilý muž. Jen se na nás usmíval a my jsme se mohli utroubit, prostě se mu uhnout nechtělo,“ postěžoval si zastupující vedoucí lékař výjezdové stanice Jaroslav Knot.

Problémy ale podle něj často dělají i střízliví. „Nechápu, kde se vzala fáma, že má chodec na přechodu absolutní přednost před autem. Navíc myslet si, že na zelenou můžu projít i před houkající sanitkou, je naprostý nesmysl,“ kroutí hlavou Knot.

Další problém vidí zdravotníci v nechráněných vlakových přejezdech, u kterých musejí výrazně zpomalit nebo úplně zastavit, když mají špatný rozhled. Řešení ale podle uherskohradišťského lékaře není jednoduché.

„Na některé přejezdy prostě závory dát nelze a my to víme. Stejně tak se hrozně složitě řeší i další problémy. U nás v Hradišti i v blízkém Uherském Brodě nás třeba trápí špatná dostupnost velkých panelových domů a sídlišť. Příjezdové cesty totiž blokují zaparkovaná auta a my musíme zraněné složitě přenášet mnohdy až několik desítek metrů,“ osvětlil Knot.

Problém se prý pokusili vyřešit s pomocí městských policistů, kteří taková místa osadili značkami se zákazem stání. „Nepomohlo to. Lidé značení ignorují a vymlouvají se, že jim chybí garáže a jiné místo u domu prostě nemají,“ doplnil lékař.

I při průjezdu městem se ale zdravotníci pravidelně setkávají s překážkami.

„Často nám v cestě stojí nezkušení řidiči. Když slyší přijíždět sanitku, tak zmatkují, přejíždějí z jednoho okraje ke druhému a nemůžou se rozhodnout, kde zastavit,“ vysvětlil Knot.

Podobné věci ztěžují život i záchranářům ve Valašském Meziříčí. „Nejhorší jsou kruhové objezdy. Hned jak řidiči uslyší sanitku, tak všichni poslušně zastaví. Jenže na nevhodném místě, těsně před objezdem. Tím nám naprosto zablokují cestu,“ postěžovala si tamní vedoucí lékařka Libuše Dvořáková.
Lidé by podle ní měli zapojit hlavně zdravý rozum. „Rozhodně je lepší, když objezdem projedou a zastaví až na krajnici o kus dál. Snad to tak budou časem dělat všichni,“ doufá Dvořáková.

A stejné přání má i její uherskohradišťský kolega Jaroslav Knot. „Je to všechno o lidech. Musí si uvědomit, že jednou ta sanitka může jet zachraňovat je nebo jejich známé,“ uzavřel lékař.

Šárka Vavříková