Vzpomínám si, že za minulé éry, byli v řadě obcí aktéry fašankové obchůzky mládenci odvedeneckého ročníku, tedy ti, kteří v následujícím roce rukovali na vojnu. Fašankem začínalo období, kdy právě oni měli na starosti celou řadu národopisných aktivit, včetně stavění, hlídání a kácení centrálního máje ve vesnici.

Masopustní obchůzku jsem aktivně, coby nastávající legrůt, absolvoval i já. Bylo to v Dolním Němčí na Uherskobrodsku, psal se únor 1985 a venku se po celý den držel desetistupňový mráz. Devítihodinová obchůzka vesnice spolu s doprovodem několika muzikantů, kterým rty přimrzaly k nástrojům, vykonala své a pamatuji si, že po návratu domů zachránila mé zmrzlé nohy půlhodinová horká lázeň v lavoru, kterou mi maminka přichystala.

Šel jsem totiž v holínkách a oblečený jen do mužského kroje v masce ženicha s kloboukem na hlavě a nakresleným knírem pod nosem. Mojí nevěstou pak byl o dvě hlavy vyšší kamarád Tonda, šmatlající se dědinou pro změnu v dámských holínkách a v ženském kroji. Masky ostatních však byly podle mého soudu hodně bídné až jalové. Holič, prostitutka, pirát, zdravotní sestra, Sandokan, všechno, jak se říká na jedno brdo.

Dnes už je o fašanku, a nejen v Dolním Němčí, leccos jinak. Odvedence vystřídali při obchůzce folkloristé a postavičky „nemilosrdně nastavující zrcadlo společnosti" jsou nahrazovány původními masopustními maskami zvířat, řemeslníků či slaměníků. Co však přežilo až do současnosti jsou krojované postavy ženicha a jeho dlouhatánské nevěsty. Rozdíl je jen v tom, že za ženicha dnes chodí převlečená dívka.

Související Fašank a masopustní tradice na Slovácku, 2016