Namísto přemítání nad událostmi minulými jsem se zamyslel nad událostmi současnými a budoucími. Mohl by se snad „srpen 68“ opakovat? Mohli by si naši potomci znova klepat na hlavu a ptát se, jak jsme to mohli dopustit, proč jsme se nepoučili?

Jak by nám někdo mohl znova ukrást naši suverenitu? Jak by někomu mohlo projít naše opětovné „zotročení“? Bojím se, že to není tak docela nemožné.
Jak by se to mohlo stát? Myslím, že rozhodně ne stejně jako před čtyřmi dekádami. Dnes by asi stěží prošel ozbrojený „nájezd“ na jednu z „vyspělých“ demokracií.

Jsem ale přesvědčený, že lidé se za půl století v podstatě nezměnili. Pořád mezi námi zůstávají totožné mocenské choutky. Jde spíše o to, jak umě jsou „zaobalené“.

Nechci připomínat stavbu americké základny v Brdech ani konkrétní jména států či skupin, které by nás mohly chtít zbavit svobody a individuality. Nejde totiž ani tak o to odhalit původce, jako rozpoznat prostředky.

Právě na to jsem si vzpomněl, když jsem před pár dny v televizních zprávách viděl reportáž o nových „geniálních“ GPS navigacích, které budou fungovat on-line, tedy budou identifikovatelné kdekoli na světě a odkudkoli manipulovatelné. Stejně jako stále populárnější sledovací systémy aut.

Vzpomněl jsem si také na plánované biometrické zabezpečení různých věcí, čipové „občanky“ nebo dokonce čipy v lidských tělech, které by měly zahrnovat identifikační, platební a další funkce.

Všechny tyhle vymoženosti by nám měly ulehčovat život. Alespoň tak to tvrdí jejich propagátoři. Nesnaží se nám ale přeci jenom někdo pod rouškou technického pokroku vnutit všechny tyhle vymoženosti jen proto, aby z nás udělal jejich otroky?

Co až se zástupci Evropské unie dohodnou o zavedení čipových občanských průkazů? Bude moct František z Horní Dolní říct: „Díky, nechci. Stačí mi moje stará občanka.“?

Asi těžko. Těžko, pokud se podaří lidi dál nenápadně manipulovat.

A jaké jsou hrozby? Myslím, že přinejmenším stejné jako v osmašedesátém. Co až obrovské počítačové databáze nahradí papírové dokumenty a existence jedince bude záviset na aktivním čipu v jeho těle? Co když pak bude někdo vybočovat z řady a nebude příliš po chuti velkým průmyslníkům, bankéřům nebo třeba vrcholovým politikům? Nebude příliš jednoduché deaktivovat jeho čip a „vymazat“ jej ze společnosti? Jak pak bude s manželkou úředníkům v bance dokazovat, že se skutečně jmenuje Karel Novák, když už nebude existovat elektronický a především papírový záznam o jeho životě?
Zní tohle jako klišé, blábol či jako známé konspirační teorie? Nejspíše ano. Ale skepse ani cynismus nic nemění na tom, že se možná potichu plíží a chystá se „zotročit“ jednoho člověka po druhém …

Kdo?

No přece globální „srpen ‘68“.