Co je festival Žižkovská štace

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana už od dubna roku 2007 připravuje malé festivaly nazvané Žižkovská štace, na kterých mohou regionální divadelní soubory představit výsledky svého snažení pražskému publiku či místním divadelním kritikům. Přehlídky pořádá pravidelně třikrát v sezóně, vždy od prvního úterý v únoru, dubnu a listopadu. Ve třech po sobě jdoucích dnech se na jevišti Žižkovského divadla představí to nejlepší z tvorby mimopražských divadel. Na svou únorovou Žižkovskou štaci vyráží i Slovácké divadlo. Jak se herci těší?

„Na festival se těším, nejen proto, že se naše představení dostane mezi další spektrum diváků, ale také my si vyzkoušíme, jaké je to hrát před jiným publikem a na jiné, než domácí scéně," říká Tereza Hrabalová a Monika Horká jí dává za pravdu: „I já mám festivaly moc ráda a těším se." Nejen na festival se těší i herec a tiskový mluvčí divadla Josef Kubáník: „Do Prahy se těším moc. Hraji totiž ve všech představeních, takže nebudu odjíždět, ale zůstanu a budu se setkávat s přáteli, těším se na čas strávený s paní Květou, užiji si i zasněžené Hradčany a večer budu pyšný na to, že můžu pražským divákům ukázat, jak dobré divadlo v Hradišti děláme." Jaké tituly Slovácké divadlo nabídne?

Večer na psích dostizích

Už včera divadelníci odehráli oceňovanou černou komedii současného dramatika Matta Charmana Večer na psích dostizích, již Slovácké divadlo uvádí v rámci své dramaturgické linie OFF od června loňského roku v rockovém Klubu Mír. „Jsem rád, že na festivalu uvedeme reprízu této komedie, bude to navíc první výjezd této hry," těšil se před odjezdem herec Martin Hudec. Příběh o pětici kamarádů z autodílny, která se sešla, aby si užila první závod jejich společného psa, nastudoval režisér a ředitel divadla Michal Zetel. „Oslovilo mě téma moderního mužství. Jaké úkoly a očekávání jsou od mužů dnes očekávány, jak jim čelíme a proč v nich selháváme. A taky o tom, kde a kdy se lámou předsevzetí mladých mužů, že budou žít smysluplné životy," říká Zetel.

ČTĚTE TAKÉ VIDEO: Rockový klub Mír v Hradišti zažil úspěšný Večer na psích dostizích

Autista – Moje zatracené nervy!

Dnes večer uherskohradišťský soubor představí současnou hru Alžběty Michalové Autista – Moje zatracené nervy. „Na festival se moc těším, bude to má osobní premiéra v úspěšné inscenaci ‚Autista'. Je to velká odpovědnost," těší se nová posila hereckého souboru Barbora Nesvadbová, jež roli přebrala po kolegyni Alžbětě Kynclové. V hlavní roli autistického chlapce Kašpara, který se snaží i přes svůj handicap žít plnohodnotný život, exceluje herec Josef Kubáník, který byl za svůj herecký výkon nominován na Cenu Alfréda Radoka a získal ocenění odborné poroty Největší z pierotů. „Autista" patří, po Rychlých šípech, k nejúspěšnější inscenaci uváděnou na Malé scéně. Rok a půl od premiéry se dočkala úžasných 60. repríz, což se některým inscenacím ani po třech letech, co jsou na repertoáru, nepovede a vidělo ji více než 5000 diváků.

ČTĚTE TAKÉ Rozhovor s Josefem Kubáníkem: Pro autisty je to tady strašně těžké

Čarodějnice v kuchyni

Komorní komedie režiséra Michala Skočovského z prostředí natáčení kuchařské show, kde se potkají nejenom dvě soupeřky v kuchyni, ale i v životě, uvedlo Slovácké divadlo v polovině října roku 2016 v evropské premiéře jako svou druhou inscenaci v rámci dramaturgické linie OFF v uherskohradišťské restauraci Beef & Beer. Komedie kanadské autorky Caroline Smithové je příležitostí pro herecký koncert dvou dam – Moniku Horkou a Jaroslavu Tihelkovou.

PODÍVEJTE SE na fotogalerii z premiéry představení Čarodějnice v kuchyni

Co si herci myslí o festivalech?Jaroslava Tihelková: Festivaly jsou fajn a těší mě, že se divadlo na nich může prezentovat. Jen mě mrzí, že sama žádné představení neuvidím.
Tereza Hrabalová: Myslím, že je dobře, aby se divadlo ukazovalo na festivalech a hrálo tam svá představení. Je dobré poznávat nové diváky, hodnotitele, ale i dostat se do povědomí dalších režisérů, kritiků a jiných osobností divadla, aby se také vědělo, že tu v Hradišti jsme.
Martin Hudec: Myslím, že festivaly jsou pro nás skvělou příležitostí, jak ukázat naši tvorbu divákům a členům odborné veřejnosti, kteří by se k nám do divadla jinak nedostali. Pro nás jako herce je to možnost setkat se s těmito lidmi a dalšími tvůrci při příjemné festivalové atmosféře.
Barbora Nesvadbová: Festivaly bezesporu nabízejí zviditelnění divadla. Ale důležité jsou také kvůli změně kulturního prostředí a případné možnosti vidět práci kolegů z jiných divadel.
Monika Horká: Festivaly jsou prima! Každý normální herec rád „ukazuje" svoji práci. A už jen to, že hrajete v jiném prostředí pro úplně jiné než domácí publikum je bezva výzva. Navíc – všeobecně jsem pro festivaly a všechny možné způsoby výměny zkušeností! Občas mě čílí, že vzhledem k nabitému provozu našeho divadla nelze zůstat a nabýt nových zážitků, což, jak všichni víme, člověka do další práce nabije… (kaj)