Završil tím také řadu Shakespearových tragédií, v roce 2003 režíroval Othella, o tři roky později Krále Richarda III. K nastudování jedné z nejslavnějších světových tragédií, hry Macbeth, se však Stránský nějakou dobu odhodlával.

„Na Macbetha jsem si myslel už dávno, ale čas, kdy k němu člověk dozraje, musel teprve přijít," řekl Igor Stránský. Příběh o skotském králi a jeho ambiciózní manželce je podle něj stále aktuální jako v době jeho vzniku v 17. století.

„Diváci světovou klasiku milují, a ačkoliv mnohá divadla sahají jen po současných textech, my jsme přesvědčení, že i v roce 2015 má William Shakespeare na jevišti místo," uvedl Stránský.

Titulní roli svěřil Tomáši Šulajovi, který ztvárnil hlavní role i v předchozích shakespearovských inscenacích, které Stránský režíroval, představoval Richarda III. i Jaga, za něhož byl nominován na Thálii.

„Myslím, že Macbeth je nejtěžší figura z těch tří jmenovaných, tedy co do charakteru a psychologie postavy. Jago byl intrikán a pokřivený člověk žárlivostí, Richard III. toužil po moci a šel si tvrdě za svým, hlava nehlava. Macbeth má všechny tyto vlastnosti, ale o svých zlých skutcích pochybuje, má strach, že ho dostihne jeho svědomí, pronásledují ho ti, co nechal odstranit, ale nemůže si pomoct, zlo páchá dál, je příliš ponořen do krve, která je všude kolem něj," uvedl Tomáš Šulaj.

Publikum ocenilo v sobotu dlouhotrvajícím potleskem nejen jeho excelentní výkon, ale také působivé ztvárnění této světové klasiky ostatními aktéry dramatu.

Otázka pro režiséra Igora Stránského:

 Proč jste se rozhodl nastudovat právě hru Macbeth?

Žijeme ve velmi rozjitřené době (a žilo lidstvo někdy jinak?), ve které pokládám za nutnost jako režisér správně definovat zlo. V Othellovi jde o drama závisti, pomluvy a žárlivosti. Richard III. je zářným prototypem chorobné touhy po moci, jež se snaží získat za každou cenu a jakýmikoliv prostředky. A Macbeth? To je „nádherná" studie chorobné ctižádostivosti. Vůně krve a poznání jak chutná moc jsou pro Macbetha přímo drogou. A to vše jsou přece problémy, které jsou staré, jako lidstvo samo. Proto je Shakespearův Macbeth stále tak aktuální.

Otázka pro Tomáše Šulaje: Potkáváte se s třetí velkou postavou shakespearovských tragédií. V čem je Macbeth odlišný od těch předchozích, které jste už na jevišti Slováckého divadla hrál, tedy Jaga a Richarda III.?

Myslím, že Macbeth je nejtěžší figura, z těch tří jmenovaných, tedy co do charakteru a psychologie postavy. Jago byl intrikán a pokřivený člověk žárlivostí, Richard III. toužil po moci a šel si tvrdě za svým, hlava nehlava. Macbeth má všechny tyto vlastnost, ale o svých zlých skutcích pochybuje. Má strach, že jej dostihne jeho svědomí, pronásledují jej ti, které nechal odstranit. Nemůže si ale pomoct, zlo páchá dál, je příliš ponořen do krve, která je všude kolem něj. Je to vlastně takový závislý kuřák, který by rád s kouřením přestal, ale nejde mu to. 

Autor: Josef Kajetán