Pitínský připravil v divadle Kalibův zločin

Příběh se odehrává v podkrkonošské vesnici konce 19. století v rodině Kalibů. Po pohřbu matky zůstává v chalupě syn starý mládenec Vojta. A protože v hospodářství chybí ženská ruka, uvítá, když se v jeho životě naskytne hezká i vdavekchtivá Karla. S vytouženou ženuškou však přijede na Kalibův statek i Vojtova tchyně. Atmosféra tak plíživě houstne. Dvě tyranky se pouštějí do zrůdného díla a po něm už následuje pouze zoufalý čin. „Pojem domácí násilí je v dnešní společnosti stále častěji diskutován. Asi bychom ale byli překvapeni, kdybychom si mysleli, že je to výhradní jev současnosti,“ zamýšlí se dramaturgyně inscenace Iva Šulajová. „Hovoříme--li o domácím násilí, pak ho v Kalibově zločinu najdeme zpočátku ve skryté formě, která se však stupňuje, a které dovede svou oběť až k zoufalému násilnému činu,“ dodává.

Aktuálností Kalibova zločinu je nadšený i sám režisér, jenž jej pro uherskohradišťský soubor sám vybral. „Zdá se, že jde o dobrý příběh, psaný bohatým jazykem, který, přestože překvapuje detailním popisem krutostí dvou žen a neméně detailním popisem zkázy jednoho prostého muže, má v sobě uměřenost a křesťanské svědomí,“ říká.

Se souborem Slováckého divadla tvoří Pitínský podle divadelních kritiků i podle mínění publika vzácnou symbiózu. Projevilo se to u předchozích, často velmi vysoce hodnocených inscenací (Liška Bystrouška, Divá Bára, Gazdina roba a další) .

„Mám to tady čím dál radši. A vidím, jak herci pořád hrají, mají dlouhá představení, a protože jsou z kraje ryzího a plného emocí, tak i oni jsou plní emocí a často to nedokáží vstřebat. Častokrát se musí uklidnit z té tenze, která zůstává v člověku. Tu opravdovost na nich obdivuji. Nic nedělají polovičatě,“ pochválil divadelníky z Hradiště.

Tentokrát do hlavních rolí obsadil Tomáše Šulaje, Jitku Joskovou, Pavlínu Hejcmanovou v alternaci s Irenou Vackovou a další. Scéna je dílem Jany Hauskrechtové, kostýmy navrhla Eva Jiřikovská, hudbu složil Tomáš Jeřábek. Premiéra Kalibova zločinu se uskuteční v sobotu 4. února v 19 hodin.

Tři otázky pro Jitku Joskovou

Herečka ztvární jednu z hlavních rolí v nové hře Kalibův zločin pod vedením J. A. Pitínského.

Od Bratrů Karamazových jste snad jako jediná nechyběla v žádné Pitínského inscenaci nastudované ve Slováckém divadle, dokonce jste s ním pracovala v pražském Národním divadle. Je to spíš radost, nebo závazek a odpovědnost?

Je to všechno! Myslím, že nebudu lhát, když řeknu, že všichni by si přáli aspoň jednou zkoušet s tak vynikajícím režisérem. Já jsem tu možnost dostala už po sedmé a vážím si toho čím dál víc. Každé zkoušení je náročné, ale zároveň krásné a pro mě velmi přínosné!

Díky Pitínského Lišce Bystroušce jste nahlédla do spousty míst, zažila obletování velkých osobností, poznala slávu. Myslíte si dnes s odstupem, že to byla vaše životní role?

Myslím si, že odpověď se dozvím, až herectví pověsím na hřebík. Teď to tak může vypadat, ale třeba přijde ještě role, která se stane tou „životní“. Ano, Liška byla role, díky které jsem se dostala lidem víc do povědomí, ale jsou i takové, které nejsou titulní a netáhnou celé představení, a přitom jsou to ty vaše životní role. I takových si nesmírně vážím.

Co prozradíte o novince Kalibův zločin? Na co se diváci mohou těšit? Bude to napínavá, krutá či veselá podívaná?

Doufám, že se nám podaří dostat tam všechno, co jste vyjmenoval! Je to vesnické drama, které Karel Václav Rais napsal, když se dozvěděl o skutečném příběhu, zločinu. A navíc je to velmi aktuální téma domácí násilí, ale páchané na muži.

Josef Kajetán