Petra Staňková: Měsíc nad řekou budeme hrát jako o život

Petro, premiéra je na spadnutí. Na co se mohou diváci těšit?

Myslím, že úplně na všechno! Jelikož je to hra o bláhovosti mládí a moudrosti stáří, tak se v ní snad diváci najdou. Jelikož je režisérka Anička Petrželková otevřená všem ztřeštěným nápadům, tak se snad zasmějí. Jelikož je to i o lásce, tak se snad i dojmou. Jelikož to napsal Fráňa Šrámek, tak snad je jeho slova pohladí. Jelikož máme nádhernou výpravu, tak se snad na nás budou dívat se zalíbením. Jelikož budeme hrát jako o život, tak snad získáme jejich pozornost. Jelikož se dotýkáme tématu rezignace, tak jim snad dodáme kus odvahy.

Bylo něco, s čím jste se musela během zkoušení poprat?
Asi úplně ze začátku to byl stud, protože cítíte před tak velkou a těžkou rolí respekt. A i když se šíleně těšíte a chcete se uvolnit, tak máte prostě strach. Uvědomujete si, že jste v obležení zkušených a nadaných lidí a nechcete to prostě zkazit.

Jak jste ten stud překonala?
V tom mi pomohla režisérka Anička Petrželková, když hned na první čtené jen tak prohodila, že mi důvěřuje a ať začnu. To jsem trochu zrudla, udělala si culík a prostě četla.

Vaším hereckým partnerem bude Zdeněk Trčálek. Jak se vám s ním hraje?
Se Zdeňkem jsme se potkali už trochu jako pár v Knize o hřbitově, kde s ním vždycky cítím napojení a moc pěkně se mi s ním na jevišti existuje. Vnímám to teď úplně stejně, přináší na každou další zkoušku obohacení a posun ve své postavě, tak je to příjemná spolupráce. A doufám, že on to vnímá podobně. A jestli ne, tak ať mi to radši nikdy neříká. (smích) 

Zdroj: Marek Malůšek

Petra Staňková pózovala pro fotografii na plakát pro Měsíc nad řekou. FOTO: Marek Malůšek

Jak jste se připravovala na roli Slávky?
Nemám žádný svůj rituál ani návod, pořád si na to všechno přicházím. Samozřejmě velkou část práce mi zabírá text, kdy zatím nejde o emoce, ale spíše jen o techniku. Snažím se si na zkouškách a po nich všechny postřehy a připomínky zapisovat a pak nad tím sedím, pročítám, přemýšlím a skládám si jakousi mozaiku vlastností, emocí, reakcí Slávky a vztahů s jinými postavami. Hledám ji všude, kde se dá.

Prozradíte kde?
Například - protože vím, že se chodí koupat do řeky, tak jsem si na ni byla párkrát hrát v aquaparku, sjíždět tobogán a představovat si, že je to vor. Nebo hledám v knížkách obrazy, které mi ji nějakým způsobem připomínají, ať už abstraktně nebo výrazem ve tváři či v nějaké situaci, ve které se nachází. Našla jsem si o ní básničku, snažím se číst si věci, které by mě k ní mohli přivést a pochopit ji. Nebo si vymýšlím různé hlouposti, abych si ji lépe definovala, například jaká by byla Slávka barva, jaká by byla věc a jak by se pohybovala, jak by se chovala v nějaké jiné situaci a co máme společného a v čem se naopak lišíme. Popravdě nevím, co mi pomáhá a opravdově inspiruje, třeba nic z toho a já tomu jen věřím, že ano. Ale říká se, že je to o hledání, tak si ji hledám.

Každý den zkoušíte, do toho ještě večer hrajete, jak odpočíváte?
Když už odpočívám, tak u knížky nebo prostě spím. Neumím asi úplně relaxovat, teď mě celkem chytlo žehlení, u toho vždycky tak nějak vypnu. Ale už jsem si spálila sukni a košili, tak možná příště půjdu radši do kina. (smích)

Diváci nejspíš znají i známý film z roku 1953. Nebojíte se, že budou diváci filmové zpracování s divadelním srovnávat?
Bojím. Hlavně se bojím, že budou srovnávat můj herecký výkon s vynikající paní Danou Medřickou, která si v tomto filmu zahrála také roli Slávky Hlubinové. Ale na druhou stranu mě poměrně uklidňuje, že naše divadelní zpracování bude úplně odlišné, že se na hru snažíme dívat dnešníma očima, což doufám naši diváci ocení a na film v tu chvíli zapomenou.

Premiéra je už v sobotu. Býváte nervózní? A máte nějaký rituál či talisman?
Jsem úplný nervák a stresař. Bývám někdy nervózní i před představením, které jsem hrála už několikrát. Když jsme měli v posledním ročníku na JAMU premiéry v divadelním studiu Marta, tak jsem pravidelně chodila den před ní na noční směnu na diskotéku hlídat bundy do šatny, protože jsem pak vždycky byla tak utahaná, že jsem měla normální hladinu energie a na jevišti jsem nepřehrávala. Jinak se mnou ten stres na jevišti úplně hází. Tak uvidíme, teď se spíš budu snažit před premiérou odpočívat a u toho se nezbláznit nervozitou. A talisman mám! Dostala jsem od režisérky Aničky Petrželkové na první čtené takový malinký krasohled na krk, který si od té doby nosím pořád v tašce, tak snad nám přinese štěstí! (kaj)