VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odhalili pamětní desku čtrnácti veteránům

Buchlovice – V úterý odpoledne byla v rámci uctění památky válečných veteránů odhalena na náměstí Svobody v Buchlovicích pamětní deska. Do ní jsou vytesána a zlatým písmem vepsána jména čtrnácti hrdinů, kteří se narodili, žili a působili v Obraně národa v Buchlovicích.

1.5.2013 1 AKTUALIZOVÁNO 1.5.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
29 fotografií

PIETNÍ AKCE. Na buchlovickém náměstí Svobody byla v úterý odpoledne odhalena pamětní deska čtrnácti statečným buchlovickým občanům, kteří za II. světové války bojovali v zahraničí proti nacistickým okupantům.Foto: DENÍK/Zdeněk Skalička

Za druhé světové války bojovali proti nacistickým okupantům na různých frontách v čs. zahraniční armádě.

„I když se až na jednoho vrátili po válce domů k rodičům, děvčatům a přátelům, zdálo se, že jejich anabáze zdárně skončila. Ale jejich život neprobíhal tak idylicky. Po květnu 1945 přišel únor 1948 a více jak polovina z nich se rozhodla pro druhý odchod do zahraničí a prožila život mimo vlast," uvedl ve svém projevu předseda okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Uherské Hradiště a jeden z hlavních organizátorů uctění památky válečných veteránů Jan Štokman z Buchlovic.

Pietního aktu konaného u příležitosti 68. výročí osvobození Buchlovic rumunskou armádou od německých okupantů se zúčastnila řada významných hostů veřejného a politického života.

Byli mezi nimi zástupce Generálního štábu Armády České republiky generálmajor Aleš Opata a předseda přerovské odbočky Svazu letců generálmajor Jiří Kubala, který spolu se starostou Buchlovic Jiřím Černým nápisní pamětní desku čtrnácti statečným veteránům z městečka pod Buchlovem odhalili.

Poté delegace státních a politických orgánů, aktivních výsadkářů 43. výsadkového praporu z Chrudimi, 102. průzkumného praporu z Prostějova, vojáků 74. motorového praporu z Bučovic, klubů vojenské historie a výsadkových veteránů z Holešova, Zlína, Prostějova, Chrudimi, Olomouce a Slovenska položily k pamětní desce věnce a kytice květů.

V průběhu pietního shromáždění zaburácely nad buchlovickým náměstím tři bitevní vrtulníky z 22. letecké základny z Náměště nad Oslavou a zazněly slavnostní salvy.

Jan Štokman: Na svého strýce Jiřího nikdy nezapomenu

Buchlovice – Stále jsou a ještě dlouhá léta zůstanou zapsány v myslích buchlovických pamětníků vzpomínky na léta II. světové války a první chvíle osvobození. Kolik je to vlastně let? Šedesát osm, už tolik? Většina z nás si to ani nemůže pamatovat. Známe to z knížek, filmů a z vyprávění.

Vzpomínky oživují pomníčky a pamětní desky, vybudované s pietou a láskou těm, kteří v naší vlasti nebo v zahraničním odboji bojovali proti německým okupantům za naši svobodu.

„Jedna z takových pamětních desek se jmény čtrnácti občanů, kteří byli členy pěší roty Obrany národa v Buchlovicích, byla dnes odhalena na našem náměstí Svobody. Je na ní i jméno mého strýce Jiřího Štokmana," říká hrdě devětašedesátiletý Jan Štokman, spoluautor zbrusu nové brožury s názvem Buchlovice a československý zahraniční odboj v letech 1939 až 1945, ale také předseda okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Uherské Hradiště.

U pamětní desky, která je vsazena u památníků padlých buchlovických občanů v I. a II. světové válce, se zahledí kamsi do davu válečných veteránů, vojáků i občanů a začíná skládat slovo ke slovu.

„Můj strýc zahájil svoji cestu do zahraničního odboje 21. prosince 1939. Bylo mu tenkrát devatenáct let. K tomuto kroku se rozhodl pod tlakem nebezpečí zatčení gestapem. Bylo to pro něj v té době, podle vyprávění mého táty a příbuzných, rozhodnutí jediné možné," vzpomíná Štokman.

Ve věku, který považujeme v lidském životě za nekrásnější, šel Jiří Štokman bojovat do zahraničí se zbraní v ruce a s ním řada dalších, kteří nevěděli, kde skončí a zda se vůbec do své vlasti vrátí.

„Strýc byl na útěku do zahraničí krátce vězněn v maďarské Citadele. Když byl převážen ke slovenským hranicím, podařilo se mu uprchnout. Známou jižní balkánskou cestou se dostal přes Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a libanonský Bejrút do Francie," popisuje Jiřího synovec Jan cestu svého strýce v zahraničí.

Tam se přihlásil k plnění zvláštních úkolů a po výcviku byl zařazen do výsadkové skupiny CLAY, s níž byl v dubnu 1944 vysazen do protektorátu, v údolí Trnovce u obce Hostišová. Po válce byl nadporučík Jiří Štokman instruktorem šifrování na Vojenské akademii v Hranicích, kde zůstal do začátku října 1946.

„To už se ale stal v hodnosti kapitána instruktorem bojové zdatnosti ve skupině důstojníků pěchoty z povolání," rozpomíná se Jan na vyprávění svého táty.

Čas začal pomalu zahlazovat ty nejkrutější stopy války a Jiří Štokman se rozhodl opustit svoji rodnou vlast podruhé.

„Bylo to 23. dubna 1948. Tedy krátce poté, co po únoru 1948 uchvátili v republice moc komunisté. Strýc se stal jako řada dalších důstojníků ze Západu pro armádu nového lidově-demokratického zřízení nepohodlný," osvětluje jeho odchod z vlasti Jan Štokman.

„Tehdy jsem byl čtyřletý klučina. Matně si vzpomínám, jak se u nás tehdy sešla skupina lidí. Že plánovali odchod za hranice, to jsem se dozvěděl až už jsem byl školákem. Svěřila mně to moje babička s tátou, který byl půl roku zavřený v internačním táboře ve Svatobořicích," svěřuje se Štokman.

Se strýcem, který žil v asi rok v New Yorku a pak poblíž San Franciska v Kalifornii si dopisovali.

„V dopisech ale nikdy nevzpomenul na útrapy války. Vždycky vzpomínal rozkvetlé zahrady, barevné jaro, léto a podzim v naší vlasti. Jsem stále v písemném kontaktu s jeho synem Michalem, který umí částečně česky," neskrývá radost Štokman.

Nepokrytě dává najevo, že ani Michal nevěděl některé tátovy zážitky z války, které zprostředkovaně ví on.

„Strýc odpočívá daleko od své vlasti. Zemřel 17. července 1981. Popel byl po jeho smrti rozptýlen na úpatí pohoří Sierra Nevada. Na svého strýce Jiřího nikdy nezapomenu," dodává Jan Štokman.

Autor: Zdeněk Skalička

1.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Režisérka Zoja Mikotová.
36

Zoja Mikotová: Věřím, že si v pohádce každý najde to své

Ilustrační foto.

Ve Zlínském kraji padly rekordy, ve Starém Městě bylo 21,5 stupně

Cyklostezka u Sirnatých lázní je uzavřená

Na objížďku se musí od pondělí připravit cyklisté, kteří vyrazí směr Kunovice–Ostrožská Nová Ves a opačně. 

Fotbalisté Slovácka útočí na rekord v neporazitelnosti

Když na začátku jara fotbalisté Slovácka čtyřikrát za sebou remizovali, z toho navíc třikrát bez branek, velká část fanoušků to vnímala jako nepříliš povedený start do druhé poloviny sezony. Vydřená výhra nad Mladou Boleslaví celou situaci výrazně změnila, ti pozornější si navíc všimli, že Slovácko může brzy přepsat historii.

Při obchodování s konopím na sebe mladíci z Hradiště zavolali policii

To, že pěstování, sušení, „obdarování" i pokus zpeněžit konopí není „cool" pro orgány v trestním řízení, poznali tři mladíci z Uherskohradišťska. Na začátku února jim totiž za to vyměřil Okresní soud ve Zlíně tři podmíněné tresty s odkladem mezi dvěma až dvěma a půl lety.

Zchátralou fasádu kostela sv. Františka Xaverského v Hradišti konečně opraví

 Dlouhé roky se v Uherském Hradišti mluvilo o jedné z posledních kaněk na vzhledu centra města. Fasáda kostela svatého Františka Xaverského opadává a nepůsobí reprezentativním dojmem. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies