VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Maminky se učily růže na výzdobu koní pro jízdu králů

Na sedmdesát růží pro každého z koní pětadvaceti jezdců královské družiny začali o před josefovské sobotě odpoledne vyrábět rodinní příslušníci legrútů na památkových domcích v Hluku. Šlo o ukázkovou akci zručných a zkušených tetiček, aby maminky, babičky a ostatní věděli, jak vůbec růže tvořit, jakých barev a kombinací, a aby tam nasbíraly zkušenosti.

19.3.2017 AKTUALIZOVÁNO 20.3.2017
SDÍLEJ:

Památkové domku v Hluku praskaly ve švech při šúlání růží.Foto: Deník / Malušová Blanka

Do památkových domků mířím stejně jako desítky dalších. Původně připravené dvě místnosti musí pořadatelé rozšířit o další. Nedá se tam totiž hnout. Na ukázku bylo připraveno dvacet ruliček krepových papírů.

Ty jsou ale za necelou hodinu pryč a k nim se musí přidat další dvacítka. Střihají se na deseti- až patnácticentimetrové pruhy, které se dál dělí podle typu růžiček. V Hluku je jich podle tamních tetiček sedm druhů. Speciální, malé, bílé se žlutým nebo stříbrným středem, se tvoří na ohlávku koně a další na výzdobu boků.

"Počet růžiček jsme snížili. V Hluku nikdy nebyli koně přezdobení. Každá rodina dostala 13 ruliček krepového papíru," nechává se slyšet Miroslav Šuránek, který se na pořádání jízdy králů podílí.

Dodává, že z takového množství stejně vznikne víc ozdob, než bude potřeba. Další "krepák" fasují rodiny jezdců na třepení. Růže v Hluku nemají
žádnou tradiční barvu.

"Dělajte to ale podle přírody. Tmavě fialové růže nejsú," upozorňuje tvůrkyně růžiček kolem mne jedna z tetiček.

Cpu se k jednomu z přeplněných stolů, abych si také vyzkoušela výrobu tradiční ozdoby koní používaných při jízdě králů. Volím jednodušší variantu, ozdoby se tvoří různými způsoby.

Čtěte také: Folkloristé: Aby vybírala OSA poplatky za lidové písně, je trapné

"Jednoduché sú třeba škrábané růže. Chce to jen ten správný grif," láká mě paní Kvasničková.

Zkouším tedy podle její rady. Z jednoho deset centimetrů širokého pásu, který se ustřihne po celé délce ruličky krepového papíru, vznikne materiál na čtyři škrábané růže. Beru do ruky ostré nůžky na nehty a zlehka projíždím "krepák".

Vypadá to sice jednoduše, ale když chci růži podle rad umotat, nedrží mi tvar tak jak má. Asi to bude rukama. Iveta Remeňová pověřená hlavním přípravou jízdy králů mi ukazuje, jak má jednoduchá růže vypadat.

"Nasliň si prst a papír vždy chyť mezi dva prsty a stáhni co nejvíc dolů. Musíš ale hodně slinit," vysvětlujeme mi.

A ono to skutečně jde. Tato růžička už vypadá trochu k světu. Stejně jako já si přichází šípkové růže a další ozdoby vyzkoušet vytvořit i mladé děvčice z folklorních souborů a především zmíněné maminky jezdců.

Program nazvaný Šúlání růží nebyl jediným před samotným slavnostním dnem. Vedení města připravilo celou sérii přípravných aktivit. Následovat bude 14. května akce s názvem Obleč sa správně do kroja. Jízda králů v Hluku vyrazí do ulic v neděli 2. července v čele s Tadeášem Křižanem.

Čtěte také: O titul Česká miss bojuje dívka z Nivnice

Autor: Blanka Malušová

19.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
40

Vychutnejte si léto s Deníkem a hlasujte o váš nejoblíbenější podnik

Barum Czech Rally Zlín. Ilustrační foto

Startovní listina Barum Rally zdarma ve čtvrtečním Deníku

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. 

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Archeoskanzen na Modré se proměnil v židovskou vesnici

Baladický příběh Pláč svatého Šebestiána, který se odehrává na pozadí velké morové epidemie na území Svaté říše římské, jež postihla Evropu ve 14. století, natáčeli v Archeoskanzenu Modrá a v polích za tamní Živou vodou scénáristé a režiséři Milan Cyroň a Tomáš Uher.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení