Zájemci si tak mohli zalistovat v městských kronikách, potěžkat si největší či nejmenší knihu Knihovny Františka Kožíka či přidat se do jedné z komentovaných prohlídek na radnici nebo na farním či Dominikánském kostele.
„Pravidelně se těším, že si projdu všechny památky, které jsou dnes v Brodě otevřené. Rozhodně se podívám na ochoz Panského domu, jenž bývá jinak zavřený, zamířím také do knihovny nebo na židovský hřbitov a nevynechám odpočinek u muziky,“ plánovala si celodenní program Broďanka Věra Máčová.
To, že jsou místní na den plný kulturních programů a otevřených historických budov v Brodě zvyklí, potvrdila za pořadatele Irena Krejsová z Domu kultury.
„Poprvé jsme dělali program pouze za Dům kultury v roce 2001. O dva roky později se k akci připojilo město a postupem času jsem se rozrostli do současných rozměrů, do nichž je zapojen téměř celý Brod,“ vzpomínala na vznik Dnů evropského dědictví.
Podle jejích slov byly letos největším lákadlem přehlídka s názvem Uherskobrodsko v písni a tanci, ale také vystoupení sboru Collegium Classic v Chrámu mistra Jana Husa.
„Vystoupení sboru je už takovou klasikou Dnů evropského dědictví, stejně jako přehlídka uherskobrodských folklorních souborů,“ dodala Irena Krejsová.
V dalším doprovodném programu pak ve sklepení tamní radnice připravil místní šermířský spolek Pohádkové peklíčko, které zinscenovaným peklem postrašilo nejedno zlobivé dítě.
Muzeum Jana Ámose Komenského pak potěšilo otevřením čtyř expozic věnujících se Janu Ámosu Komenskému, Židovskému městu či zvířatům ze všech koutů světa.