„Název této akce vychází právě z toho, že v druhé části našeho čtení pomyslně hodíme klobouk ostatním, aby se mohli prezentovat písničkou, básní, fotografií nebo třeba obrazem," vysvětlil Jiří Rybišár. Doplnil, že jejich setkání s lidmi jsou záměrně neformální a leckdy se protáhnou i na pět hodin. Do Uherského Brodu dorazili s ukázkami své tvorby, návštěvníci mohli nahlédnout například do sbírky Báseň je hadí kov Jiřího Rybišára nebo souboru Byla jedna babka, byl jeden dědek Ivana Baboráka.

V Chrudimi se Hozený klobouk od začátku roku uskutečnil už šestkrát, sedmé pokračování připadlo právě na vzdálený Uherský Brod. „Ten jsme zvolili díky kontaktům, které tady máme," uvedl Jiří Rybišár. Básníci město navštívili po dlouhých letech.

„Kdysi dávno jsem tu vystavoval a k Uherskému Brodu mám hezký vztah. Hlavně si vzpomínám, jak jsem tu jednou v noci hledal, kde si dát moravskou klobásu, a nemohl jsem nic najít," smál se Ivan Baborák. Uherský Brod podle chrudimským umělců od jejich posledních návštěv prošel radikální obměnou. „Když jsem tu byl naposledy asi v sedmdesátých letech minulého století, bylo to tu škaredé, špinavé, šedivé. Dneska už je centrum města skutečně krásné," poznamenal Jiří Rybišár.