O podrobnostech k této tradiční vzpomínce na Učitele národů i o velkých plánech brodského muzea se v rozhovoru pro čtenáře Deníku rozpovídal jeho ředitel Miroslav Vaškových.

V jakém rozsahu jste expozici doposud obměnili, jakým směrem jste obnovu orientovali a co je na ní nejatraktivnějšího?
Vizuálně se tam toho změnilo dost, a to nejen v samotných expozicích, ale už i vstupu do muzea. Podotknout bych ale chtěl, že se jedná zatím pouze o část naplánované rekonstrukce expozic celého muzea. Ty další by měly pokračovat v roce 2018. Potom k roku 2022 k výročí Komenského bychom chtěli udělat úplně novou velkou expozici. Aktuálně dokončujeme takzvanou revitalizaci expozic staré a nové školy, přičemž stará škola zůstala školou v pravém slova smyslu. Z druhého prostoru, označovaného nová škola, se stalo Informatorium, v duchu Komenského poznání a je laděná do stylu díla Komenského Orbis Pictus. Je to pojato jako takový edukační prostor s vitrínami zaměřenými na poznání světa a přírody. Navíc variabilní vybavení prostoru s velkoplošnou obrazovkou a připojením k internetu je připraveno na workshopy a přednášky. Cílem je přitáhnout tam pozornost dětí. Například ještě v tomto pololetí budeme nabízet program „Vědecká hračka 17. století“.

Jak dlouho se na proměně expozic pracovalo?
Revitalizace jsme zahájili vloni v září a v těchto dnech práce vrcholí.

Po jaké době doznaly expozice změnu a na kolik peněz přišly?
Tak bylo to po pětadvaceti letech, od roku 1992, kdy novou expozici ke Komenskému otvíral prezident Havel a ministr Uhde. Jinak proměna obou dvou expozic, včetně vstupu stála něco málo přes čtyři miliony korun. Ono se to nezdá, ale když do něčeho nejdete čtvrt století a navíc je to ještě památkově chráněný objekt…

Čtěte také: Režisérka je kráva, křičel divák při představení ve Slováckém divadle

Jaké další akce byste zmínil v souvislosti se Dny Komenského od 28. března do 1. dubna?
Tento rok se Dny Komenského pořádají pošesté. Jejich spoluorganizátorem je celkem dvanáct institucí. U nás jsou plánovány spíše takové klasické pořady, jako Zpátky do lavic, Po stopách Komenského, pak zde bude mít přednášku náš přední komeniolog z Olomouce profesor Pavel Floss. A v pátek je takový tradiční program pro děti, který zajišťuje spolek Trefa spolu s Petrem Sedlářem. O ten je už nyní velký zájem. Vidět bude stát za to i Zavírák Komenského v Ulitém Kafé. Ten je pojatý zase trochu jinak, tam se čte z Komenského textu. Připomněl bych též sobotní bohoslužbu v husitském kostele. Snažíme se prostě o to, aby byl program Dnů Komenského pestrý a vyvážený a každý aby si tam našel to svoje, tedy děti i dospělí.

V Den muzeí v sobotu 20. května budou mít návštěvníci do expozic Muzea J. A. Komenského zdarma. To se ovšem netýká večerní akce v atriu Muzea, kde mohou zájemci za vskutku symbolickou stokorunu svědky rekonstruované pravé romské svatby. Půjde o kulaté 10. výročí cyklu Lidová svatba, pořádané i letos v rámci Festivalu muzejních nocí. Mohl byste k tomu říct něco bližšího?
Momentálně podobu tohoto programu finišujem. Když vše dobře dopadne a vyjde, tak by měl dorazit soubor Romathan z Košic. Jde o známé romské košické divadlo, které by se mělo prezentace romské svatby ujmout. Ty svatby, tak jak ten program naplánoval Pavel Popelka, se vztahovaly buďto k nějakému regionu, ke komunitě nebo k národnosti. Měli jsme tu svatbu židovskou, byli tady Dolněmčané, Záhoráci, Valaši. Tento rok jsme si řekli, že představíme svatbu romskou.

Ke Dni muzeí 20. května připravujeme ještě jednu aktivitu. ICOM (Mezinárodní rada muzeí) vyhlásil téma, Jak sdělit nevyslovitelné? Kolega Tomeček proto chystá k tomu datu menší výstavu, která se bude týkat problematiky uherskobrodských Židů.

Čtěte také: Výstava Z deníku archeologa ukáže nejen středověká hračky, nalezené v Brodě

Čím bude Muzeum J. A. Komenského korunovat letošní kulaté, 20. výročí mezinárodního festivalu muzejní audiovize Musaionfilmu v Uherském Brodě, na co se jeho návštěvníci od 13. do 15. června mohou těšit?
V tomto případě jde mimo komeniologické aktivity o naši největší akci. Navíc se nám podařilo navázat kontakt s prezidentem AVICOMU, což je multimediální sekce ICOMu, doktorem Janoszem Tarim, vloni jsme ho do Uherského Brodu pozvali a minulý týden jsem s ním podepisoval dohodu o slavnostní uspořádání mezinárodního předávání cen vítězům přihlášených filmů, klipů, aplikací muzeí z celého světa u nás v Brodě právě u příležitosti Musaionfilmu. Pro nás to má velký přínos i v tom, že sem přijede pravděpodobně celá komise, což představuje zástupce nebo ředitele muzeí ze Sydney, Šanghaje, z Washingtonu a dalších vzdálených míst. Jinými slovy si myslím, že je dobře, že se Brod dostane i do tohoto povědomí lidí, kteří by se k nám jinak nedostali. Akci zaštítí Ministerstvo kultury, přítomnost přislíbil náměstek ministra, krajský radní pro kulturu a další. Nicméně Musaionfilm má svůj pravidelný okruh desítek návštěvníků, kteří mají možnost roky sledovat, jak úroveň muzejní tvorby stoupá. Cenu ještě nemám přesně vyčíslenou, ale bude to v řádu statisíců, řekněme kolem půl milionu korun.

Jaké další zajímavé pořady a vernisáže má v plánu Muzeum J. A. Komenského do konce roku uspořádat? Je toho spoustu, co jsem v jeho programu zahlédl, počínaje například Gajdováním, přes historickou hostinu 2017 až po připomenutí výročí 300 let od narození císařovny Marie Terezie. Přibližte čtenářům některé z nich…
Primárně bych chtěl vyjmenovat aktivity spojené s Komenským, jeho odkazem, dílem a dobou. Již v lednu jsme otevřeli v Naardenu takovou menší panelovou výstavu o Jednotě bratrské, protože letos uplyne 500 let od vyhlášení reformace, kdy Martin Luther své teze představil. Na podzim chceme pokračovat větší výstavou v Naardenu, kterou připravujeme s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Budeme ji otvírat v říjnu, týká se Jaroslava Horejce, což byl náš přední architekt, který se podílel za První republiky na výzdobě naardenské kaple.
Pokud to vyjde, tak chceme uspořádat v maďarském Szaroszpataku, kde Komenský napsal Orbis Pictus, výstavu s názvem Jak chtěl Komenský změnit svět. Je to pro nás důležitá akce z toho důvodu, že tak chceme propojovat místa, kde Komenský žil a působil. Potom ještě, co se týká Komenského a jeho doby, se nám podařilo pozvat k nám na přednášku profesora Martina Hilského. Ta by se měla uskutečnit 16. listopadu, den po výročí úmrtí Komenského. Ještě máme v plánu uspořádat v Senátu 2. května výstavu obrazů a maleb Labyrint světa a ráj srdce v díle Milivoje Husáka spolu se senátorem a brodským starostou Kunčarem.

Čtěte také: K 60 letům kněžství přáli Josefu Stojaspalovi jeho farníci v krojích

A co se týká nekomeniologických aktivit, chystáme se otevřít větší výstavu zoologických sbírek Slezského zemskéhpo muzea Cesta kolem světa, což bude v květnu. Potom plánujeme při jízdě králů ve Vlčnově pořad s názvem U sedláka. Opět také vystoupí v atriu zahraniční soubory před zahájením Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Už teď po nás lidé chtějí vstupenky na další akci – Historickou hostinu. Třetí ročník pojmeme trochu jinak. Pracujeme s tématem, jak se stravovalo na vojenských taženích. Dále pak v září chceme otevřít výstavu s názvem Řemeslo jak vyšité, která se bude týkat především krojů, etnografických sbírek a pokud se podaří, vydáme k tomu i knihu. A jak jste zmínil, připomeneme též 300. výročí narození Marie Terezie a tradičně se rovněž zapojíme do týdne židovské kultury, což se týká podzimu. No a ještě v listopadu bychom tady ve spolupráci se Slováckým muzeem vystavili velkomoravské šperky…

Miroslav Vaškových se narodil 4. 6. 1973 v Uherském Hradišti, na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudoval obory archeologie a historie. Po studiích v roce 1998 nastoupil do Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Do května roku 2015 tam působil jako archeolog, vedoucí archeologického oddělení a zástupce ředitele. Bydlí v Uherském Brodě, je ženatý a s manželkou vychovávají tři děti.