VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Anna Petrželková: Herci v Hradišti jsou nesmírně trpěliví a hraví

ROZHOVOR / Režisérka Anna Petrželková je živel. Sledovat ji při práci vás naplní chvílemi obavou z její nezkrotné energie, ale zároveň je úžasné pozorovat, čeho všeho je při zkoušení schopná, že má velmi konkrétní vizi a vy můžete zažít na chvíli neopakovatelnou atmosféru před premiérou.

16.3.2017
SDÍLEJ:

Režisérka Anna PetrželkováFoto: Marek Malůšek

Na prkna Slováckého divadla se v Česku i na Slovensku renomovaná a zkušená režisérka Anna Petrželková vrací po více než dvou letech. Po Svatbě Bertolta Brechta, která se setkala s bouřlivými ohlasy, ale zároveň divadlo reprezentovala na mnoha festivalech i za hranicemi regionu a obdržela i cenu Největší z pierotů, tentokrát sáhla po divadelní hře Fráni Šrámka z roku 1922 Měsíc nad řekou. A diváci se mají na co těšit.

Do Slováckého divadla se letos vracíte už podruhé, po více než dvou letech. Co vás přimělo k návratu a opětovné spolupráci?
Spolupráce se souborem na Brechtově Svatbě byla pro mě nezapomenutelná. Proto jsem se do Hradiště znovu velmi těšila. Ráda se sem vracím.

Proč jste si zvolila zrovna Šrámkův Měsíc nad řekou?
Na text mě upozornila dramaturgyně Iva Šulajová s tím, že hra má velmi svižné dialogy a neotřelý humor. Navíc se zde nabízela možnost vrátit se znovu k rozpracovanému tématu rodiny, kterého se dotýkala právě i ona Brechtova Svatba a myšlenkově se tak pokusit na ni navázat.

Čtěte také: Fráňa Šrámek opět v divadle v Uherském Hradišti;VIDEO

O čem je podle vás Měsíc nad řekou? Myslíte, že je stále aktuální?
Myslím, že životní okamžik, kdy člověk bilancuje svůj dosavadní život, sčítá úspěchy a neúspěchy a dívá se sám na sebe, na to, čím toužil být a jaké cíle si vytyčil, je aktuální pro každého člověka. Dřív nebo později si začne zodpovídat chmurné otázky, zda je tam, kde chtěl v životě být, kam to chtěl dotáhnout anebo sám sebe zklamal a rezignoval na své mladické ideály.

Zaujalo mě, že scéně a kostýmům dominuje zelená barva. Má nějaký symbolický význam?
Chtěli jsme, hlavně v první půlce hry, jít Šrámkovi na ruku, ale možná jej i malinko ironizovat. I když je ve hře předepsáno, že se děj odehrává v salónu bytu, zároveň jsme chtěli do inscenace dostat i přírodu, která je pro Šrámka jako impresionistu nesmírně důležitá. Proto se děj sice odehrává v salónu, ale zároveň na jakémsi mechovém paloučku, kterému vládne srnečka Staňková. Zelená je barva vitality. Vitalita a životní míza je něco, co Šrámek v Měsíci nad řekou přímo tematizuje.

Jak se vám spolupracuje s místními herci?
Pracuje se mi tu dobře. Je tady velmi veselo, obzvlášť když máte v hlavní roli takové třeštidlo, jako je Petra Staňková. Má velké srdce, což je na jevišti vidět. S ostatními herci jsem se již znala, takže můžu jen říct, že mě opět nezklamali a s úlevou jsem shledala, že tady se prostě neumí stárnout. Elánu neubylo!

Čtěte také: OBRAZEM: Ze zákulisí po úspěšné premiéře Měsíce nad řekou

Dokázala byste říct, čím vás Slovácké divadlo obohacuje?
Herci jsou nesmírně trpěliví a hraví a nebojí se nečekaných výzev. Umějí se pohybovat na pomezí různých žánrů a při zkoušení se nebojí vyvinout pro danou inscenaci úplně nový herecký styl. A krásně se sní i s Ivou Šulajovou, která zdaleka není jako jiní oblastní dramaturgové – celá ustrašená, opatrná.

V jednou rozhovoru jste zmínila, že se svým tatínkem, režisérem a dramatikem Janem Antonínem Pitínským, se o práci nebavíte, protože se před sebou stydíte. Už se to změnilo?
(Smích.) Tohle už dávno není pravda, to bylo v mých ostýchavých začátcích. Teď už se sobě navzájem někdy vztekáme do telefonu, jak nám to nejde, jak je všechno proti nám a zároveň se tak uklidňujeme a podporujeme. Teda – tátovi samozřejmě vždycky všechno jde a na nikoho si nestěžuje a neumí o nikom říct špatného slova. Poněvadž charakteru a trpělivosti – toho má teda zatím daleko více než já. To budu muset ještě nějak dohnat. (kaj)

Anna PetrželkováDcera slavného režiséra a dramatika Jana Antonína Pitínského se narodila v roce 1984 v Brně. Patří mezi výrazné mladé talenty česko-slovenské režie. Vystudovala divadelní režii na VŠMU v Bratislavě v ročníku Petra Mikulíka. Opakovaně hostuje napříč Českou republikou, ale i na slovenských scénách. Její práce vzbuzuje od počátku pozornost temperamentem, snivou obrazností a atmosférou. Ve Slováckém divadle se poprvé nesmazatelně zapsala v roce 2014 režií Brechtovy aktovky Svatba s podtitulem Není nad rodinný život! Inscenace, která tehdy dělila diváckou recepci na dva tábory, byla vysoce hodnocena odbornou kritikou nejen na mezinárodním festivalu Divadlo v Plzni, kam se v roce 2015 probojovala. V "domácím" hodnocení kritiků získala inscenace ocenění Největší z pierotů za režii, v celostátním měřítku pak několik nominací na Cenu divadelní kritiky.

Autor: Redakce

16.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Příprava výstavy Věznice Uherské Hradiště v Redutě v Uherském Hradišti.
6

Dokument, historie věznice a osudy vězňů. V Redutě čeká novou expozici slavnostní otevření

Ilustrační foto

Voda z vlastní studny - na kolik přijde

Věřící v Ostrožské Lhotě bude v kostele hřát podlahové topení

Stavební ruch nahradí tóny varhan hned v několika kostelech na Uherskohradišťku. Svatostánek v Ostrožské Lhotě pořídí nové vytápění, v Popovicích vznikne nový vstup a v Bílovicích završí tamní opravy restaurování oltáře.

Monika Horká: Když mě divák na jevišti začal objímat, zvýšil se mi tep

ROZHOVOR / Moniku Horkou mohou návštěvníci Slováckého divadla vídat na jevišti už od roku 1985, Jaroslava Tihelková je v angažmá v Uherském Hradišti o deset let méně.

AKTUALIZOVÁNO

Fotbalisté Zlína jsou v pohárovém finále! Vyhráli na Slavii

Fotbalisté Zlína přepisují dějiny! Poprvé v české historii si zahrají o pohárovou trofej! V semifinále MOL Cupu zaskočili v Edenu Slavii a po zásluze vyhráli 1:0. Šťastným střelcem, který přiblížil ševce k branám Evropské ligy, se stal záložník Lukáš Holík. Ve 31. minutě zužitkoval nahrávku Traorého.

Dálnici z Otrokovic do Babic by mohli začít stavět už příští rok

VIDEO / Psal se rok 1963, když v ČSSR naplánovali čtyřproudou silnici H55 z Olomouce do Břeclavi a dál ke státní hranici. Od té doby sice její část otevřeli, ale stále jí převážná většina chybí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies