Šnůra čtyř proher v řadě skončila až uplynulou neděli v Mladé Boleslavi. V sobotu, den před zápasem ve městě automobilů, si čerstvý otec prožil malý horor. Při rozsáhlém požáru v centru Uherském Hradišti zůstal se sotva měsíčním synkem a manželkou uvězněný ve čtvrtém patře hořícího domu. Drama nakonec dopadlo šťastně a odneslo to jenom Volešákovo auto, které mu shořelo před domem.

V domě kde bydlíte, začalo hořet v sobotu nad ránem. Vzbudilo vás to?

Vzbudila mě manželka, která o půl čtvrté ráno kojila syna a slyšela nějaký rachot.

Vyšel jsem na terasu a viděl dole velké plameny, hned jsem věděl, že je průšvih. Sbalili jsme malého, doklady, peníze a chtěli jsme utéct hlavním vchodem. To nás už ale nepustilo. Šli jsme do čtvrtého patra k sousedovi, který nás ochotně pustil dovnitř. Stáli jsme na druhé straně baráku a pořádně nevěděli, co se děje. Až to hasiči uhasili, tak jsme se měli možnost jít podívat dolů. Byl to takový ošklivý zážitek, ale nakonec se nikomu nic nestalo. Odneslo to jenom naše auto. Jsem rád, že rodina vyvázla v pohodě, auto vem čert.

Konkrétně váš byt požár neohrozil?

Ne. Do bytu jsme se dostali kolem sedmé hodiny ráno. Můžeme tam bydlet dál, hůř dopadli lidi v prvním a druhém patře. Nám shořelo jenom auto, které jsem parkoval před barákem.

Shořel motor a celá přední kapota, dovnitř se oheň nakonec nedostal. Je to nepříjemné, zatím ani nevím, jak to budeme řešit.

Jaký to byl vůz? Čím jste jezdil?

No právě. Bylo to moje vysněné autu Wolsvagen Tuareg, měl jsem ho dva a půl roku. V první chvíli mě to hodně mrzelo, ale potom jsem si řekl, že hlavní je, že jsou všichni v pořádku. Teď jezdíme manželčiným autem, je sice menší, ale já se po Hradišti stejně přesouvám pěšky. Je to tady všude kousek, i na stadion.

Uvažoval jste, že po požáru do Mladé Boleslavi nakonec ani neodjedete?

Musím říct, že chvilku jsem to v hlavě měl. Potom přijela tchýně a manželka nebyla sama v bytě. Byla to ale opravdu jenom ta první chvilka, potom už jsem chtěl hrát, na zápas jsem se těšil.

Určitě jste udělal dobře. Slovácko předvedlo v Boleslavi nejlepší výkon podzimu na hřišti soupeře…

Já bych chtěl hlavně říct, že jsme měli ten týden před tím na tréninku hodně uvolněný. Trenér naordinoval florbal a hráli jsme různé soutěže. Celá příprava na Boleslav byla hodně odlehčená, a jak bylo vidět, pomohlo nám to. Hráli jsme krásný fotbal.

Čekali jste, že trenér zvolí podobný styl přípravy?

Nečekali, ale uvítali jsme to. Musím říct, že to byl super tah.

Po narození vašeho syna Slovácko přestalo bodovat. Vnímal jste to?

Trošku jsem si z toho dělal srandu. Bavili jsme se o tom s manželkou, ale jsem rád, že se to zlomilo právě v Boleslavi. Hned, jak jsem se vrátil ze zápasu, tak jsem malému říkal, že konečně zažil naše vítězství.

Zítra nastoupíte proti pražské Spartě. Jejich africká útočná dvojice Wilfried – Kweuke je v parádní formě. V posledních pěti zápasech včetně Evropské ligy nastříleli deset branek, nejde z nich strach?

Je pravda, že v posledních zápasech chytli neskutečnou fazónu, respekt tam je, ale strach rozhodně ne. Věřím, že na našem stadionu nebude žádný africký taneček a tentokrát jim zatancujeme my.

Jste odchovanec Sparty, hrával jste za Slavií a právě před jejím zápasem na Slovácku jste prohlásil, že proti mužstvu, kde jste hrával, se rád vyhecujete. Proti Spartě to bude asi platit dvojnásob?

Proti Spartě se člověk nemusí nijak hecovat. Pořád je to v našich podmínkách velkoklub.

Na ten zápas se musí těšit každý hráč. Bylo to vidět i v průběhu týdne na tréninku, na zápas se těšíme úplně všichni. Myslím si, že se nemusíme vůbec bát. V Mladé Boleslavi jsme se přesvědčili, že se dá hrát s kýmkoli.

Ve druhém kole jste na Spartě prohráli až brankou v nastavení…

To byla velká škoda. Sahali jsme tam po bodu a myslím, že jsme si ho i zasloužili.

V tom zápase dostal Tomáš Řepka trest za plivanec právě na vás. Byli jste od té doby spolu ještě v nějakém kontaktu?

Podle mě už je to hodně dlouho. Já bych to uzavřel a už se k tomu nevracel.

Jak vzpomínáte na zápasy proti Spartě a jaká je vaše bilance proti tomuto klubu?

Nevím, jestli vám to řeknu přesně, ale myslím, že jsem proti nim hrál šest zápasů. V Budějovicích jsme jednou vyhráli a jednou prohráli. Se Slavií jsme dvakrát vyhráli přímo na Letné, to byl skvělý zážitek, ale potom dvakrát prohráli doma. Takže proti Spartě to mám vyvážené.

Prošel jste několik prvoligových klubů. Kam řadíte ve své kariéře angažmá na Slovácku?

Musím říct, že jsem tady hodně spokojený. Až na ten požár o víkendu, ale to je prostě život, takové věci se můžou stát. Moje angažmá zatím beru jako vydařené. Když například vidím, co se děje ve Slavii, tak jsem rád, že jsem tady. Trenér Soukup buduje dobrý tým, který může pomýšlet i na daleko lepší příčky.

V létě jste podepsal smlouvu na dva roky. Je to tak?

Ne. Na tři.

Ladislav Volešák

Stav: ženatý, manželka Kateřina, syn Ladislav
Narozen: 7. 4. 1984
Místo narození: Praha
Herní post: záložník
Číslo dresu: 23
Počet ligových zápasů: 96
Vstřelených branek v lize: 14
Počet zápasů za Slovácko: 15
Vstřelených branek za Slovácko: 2

Ladislav Volešák s fotbalem začínal v Slovanu Hradištko, od šesti let oblékal dres Sparty Praha. Prošel mládežnickými reprezentačními výběry všech kategorií. Půl roku hostoval v Mladé Boleslavi, odkud se v lednu 2005 na Letnou vrátil a nastupoval za B-tým. Od léta 2006 byl uvolněn na hostování do Českých Budějovic. Rok na to překvapivě přestoupil do Slavie Praha. V sezoně 2007/2008 získal se Slavií mistrovský titul. Následující sezonu ho z většiny zápasů vyřadila zákeřná Crohnova choroba (zánětlivé onemocnění střev) a Volešák se na hřiště vrátil až v dubnu 2009. V zimě 2010 zamířil na hostování do Českých Budějovic. V létě letošního roku přestoupil do Slovácka.

Stanislav Dufka