Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Oficiálně jsem asistent trenéra Habance. Funguje to tak, že některé věci mám na starosti já a něco Jirka Dekař (druhý asistent – pozn. aut.). Máme nastavená určitá pravidla. Dohlížím na časový harmonogram při tréninku a v zápasech. Co se týče samotného tréninku, ten si řídí Sváťa (Habanec)," prozrazuje muž, který během kariéry odehrál 185 ligových zápasů.

V uplynulém ligovém kole se pořádně zapotil i na lavičce Slovácka. V nervózním zápase proti Znojmu musel těsně před poločasem s vypětím všech sil uklidňovat neoprávněně vyloučeného Tomáše Radu. „Je jasné, že se mu ze hřiště nechtělo. Co říkal za lajnou? To se nedá publikovat do novin. Rozumím mu, chápu jeho emoce, ale v zájmu mužstva jsem ho musel uklidnit. Byl to zápas o šest bodů, který jsem museli zvládnout. To je vždycky složité," povidá Michal Kordula.

Ligová tabulka se neptá na způsob výhry. Slovácko i přes hokejový zámek Znojma ve druhém poločase vyválčilo důležité tři body a upevnilo si devátou příčku. „Za týden budeme v polovině soutěže, asi to odpovídá tomu, co jsme zatím předváděli. Ve zbývajících zápasech chceme uhrát minimálně čtyři body. Dvacet bodů před jarem by byla ideální pozice," přeje si trenérův asistent.

Volešák, Kubáň, Trousil, to jsou zkušení hráči, kteří v uplynulých kolech vypadli se sestavy Slovácka a zahřívají lavičku náhradníků. Úkolem asistenta je tyto fotbalisty správně namotivovat k tréninku a k zápasům za rezervu. „Tohle je pro mě svým způsobem těžké.

Nechci nikomu radit přes noviny, bavíme se o tom denně v kabině. Do toho může spadnout každý fotbalista. Říkám, že spokojený náhradník je špatný náhradník. Ti kluci musí být nutně nespokojení a mít vůli a motivaci se dostat znovu do sestavy. Ještě před půl rokem jsem s nimi byl v jedné kabině. Myslím, že naše vztahy už jsou malinko jiné. Nechci říct, že horší, ale prostě jiné. Jsem na jedné lodi s trenéry a hráči to dobře ví. Už to jde malinko cítit. Ještě mně hodně řeknou, ale začíná to být jiné. Přišli noví kluci a ten vztah nemůže být stejný," uvědomuje si Michal Kordula.

„Mám asistenční službu. Pomáháme při autonehodách, ale fotbalisté Slovácka jezdí dobře, nebourají."

V létě 2012 se podrobil operaci vyhřezlé plotýnky, půl roku rehabilitoval a naskočil až do zimní přípravy. Pětatřicetiletý odchovanec fotbalu z nedalekých Ratíškovic odehrál svůj poslední ligový zápas v Jablonci letos na jaře. Možná trochu symbolicky zakončil svoji hráčskou kariéru v klubu, za který si připsal nejvíce ligových utkání. Nepříjemné zranění mu nedovolilo věnovat se fotbalu na vrcholové úrovni. Návrat na trávník alespoň ve výkonnostním fotbale zatím vylučuje.

„Občas někdo zavolá a přemlouvá mě, abych šel znovu hrát. Abych řekl pravdu, vůbec mě to neláká. Není čas. Když mám chuť, tak si zahraji na tréninku, to mně stačí. V sobotu jsme hráli v Brně se Znojmem. V neděli jsem jel na béčko do Uničova a pokračoval do Karviné podívat se na Standu Hofmanna, který hostuje v Mostě. Vrátil jsem se v osm večer a v televizi se díval na další fotbal. O víkendu je ligová přestávka, ale asi se pojedu podívat na další naše hráče, kteří jsou na hostování ve druhé lize," vysvětluje muž, který vidí svou budoucnost u fotbalu. „Ještě před půl rokem jsem byl na vážkách, jestli budu trénovat, ale momentálně mám jasno. Mám trenérskou licenci A. Chtěl bych si udělat profi licenci, jeden kurz už běží, ale do toho dalšího bych se rád přihlásil."

Ještě před dvěma lety mluvil Michal Kordula o tom, že po skončení kariéry se přestěhuje s rodinou do Jablonce, odkud pochází jeho manželka. „To padlo. Hledáme byt nebo domek v okolí Hradiště, který bychom koupili. Chceme se tady usadit natrvalo," prozrazuje Kordula, který má na Slovácku i podnikatelské aktivity. „Kousek od Uherského Brodu máme s kamarádem autobazar, ale je to jeho firma, jsem tam spíš jako tichý společník. Já mám asistenční službu, pomáháme při autonehodách. Jestli jsme asistovali některému fotbalistu Slovácka? Ne ne, kluci jezdí dobře, nebourají," směje se na závěr Michal Kordula.