Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Logicky nesměl chybět ani na herním soustředění v Turecku. Práci muže, který hraje závodně basketbal za Uherský Brod, si hráči nemůžou vynachválit. „Právě vidíme profesionální práci Rostislava Mikela, nejlepšího fyzioterapeuta v celém slováckém regionu," nešetřil chválou přímo z masážního stolu záložník Luboš Kalouda.

Můžete přiblížit váš běžný pracovní den na soustředění?

Ráno před tréninkem musíme připravit pro kluky tejpování. Většinou tejpujeme ty, kteří jsou po nějakém zranění a nechávají si zraněné místo tejpovat preventivně. Ráno moc kluků nechodí, víc je jich po druhém tréninku nebo po zápase. Tam se občas objeví lehce podvrtnutý kotník nebo nějaká naraženina. Kluci chodí i na kompenzační cvičení a masáže.

Největší nápor práce vás čeká asi večer. Stíháte se vůbec navečeřet?

Je to jak kdy, ta večeře je daná, o ni nepřijdeme. Někdy jedeme do večeře, někdy třeba do devíti, někdy i déle. Je to různé.

Kdo jsou vaši nejčastější návštěvníci?

Pravidelně chodí třeba Vlasta Daníček nebo Milan Heča. Momentálně nemají žádné problémy, ti kluci chodí preventivně, aby zamezili nějakým zraněním.

Jaké máte podmínky ke své práci v Turecku?

Dali nám dva stoly do jednoho pokoje, takže na hotelové podmínky je to dobré. Nestěžujeme si.

Slovácko si v Turecku prodloužilo pobyt. V neděli jste se stěhovali do jiného hotelu. Byla to pro vás velká komplikace?

Pokud se neletí, tak to není až takový problém. Na letišti musíte hlídat váhu a objemy jednotlivých bagáží. Tady se to nahází do krabic a přejede se o kousek dál.

Probíhá všechno na soustředění bez nějakých větších komplikací?

První dva dny tady nebylo moc hezké počasí, teď už se zlepšilo. Důležité je, že kluci můžou být na přírodní trávě. Je to obecně lepší pro celé tělo. Nechci to zakřiknout, ale nemáme v mančaftu zatím žádné velké zranění. Už doma se sice zranili Chyla a Chvátal, ale v takovém objemu hráčů se vždycky něco vyskytne.

Přinesl jste něco nového? Něco, na co nebyli hráči Slovácka zvyklí?

Už jsme o tom mluvili. Je to hlavně kompenzační cvičení, které předchází úrazům. Občas to děláme i skupinově, ale lepší je, když mají hráči individuální přístup a přijdou za námi jednotlivě. Takovému cvičení by se měl věnovat každý vrcholový sportovec.