VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Martina Danielová: Co jsem zažila za deset let ve Slovácku, na to nikdy nezapomenu

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – V lize odehrála stovky utkání, ale poprvé přijela do Uherského Hradiště jako soupeřka svých bývalých spoluhráček. Více než deset let oblékaly stejný dres, v uplynulých sezonách je dokonce vedla do prvoligových bojů jako kapitánka.

15.4.2010
SDÍLEJ:

Martina DanielováFoto: DENÍK/Stanislav Dufka

Teď se však devětadvacetiletá Martina Danielová premiérově představila proti Slovácku v dresu pražské Slavie. Z největších kamarádek se tak v nedělním zápase nejvyšší fotbalové soutěže žen staly na necelé dvě hodiny největší soupeřky.

Když řeknu, že to byl pro vás trochu jiný zápas, tak s tím asi budete souhlasit?

Je to tak. Jela jsem na Slovácko s hodně smíšenými pocity. Už jsem to říkala Jitce (trenérka Slovácka Klimková – pozn. aut.). Na zápas jsem se těšila, ale bylo to všechno takové zvláštní.

Už jsem sice hrála proti Slovácku na podzim v Praze, ale když se vracíte do míst, kde jste hráli deset sezon, tak je to přece jenom něco docela jiného a nezvyklého.

Na Slovácku jste vyhrály rozdílem třídy 4:0. Jak se vám hrálo proti vašim bývalým spoluhráčkám?

Ode mě to rozhodně nebyl optimální výkon. Jako tým jsme ale hrály dobře a naše výhra byla naprosto zasloužená. Holky ze Slovácka se držely, bojovaly, ale postupně jsme je přehrály.

Slovácko většinou hraje a trénuje na umělé trávě, proti Slavii se hrálo hlavním stadionu. Bylo to pro vás výhoda?

Myslím, že to bylo pro obě mužstva stejné. My také trénujeme na umělce a na trávě hrajeme jenom minimálně.

V pražské Slavii jste na ročním hostování. Více než polovinu této doby máte za sebou, jak hodnotíte svoje působení v novém klubu?

Já jsem spokojená. Nenastupuji sice ke všem zápasům, ale my máme strašně silnou záložní řadu, takže trenér to střídá. Nikdo nemá místo v sestavě jisté. Dvě naše záložnice jsou špička v republice, ale peru se s tím. Přemýšlím nad další sezonou, ještě ale nejsem pevně rozhodnutá. Možná bude tento ligový ročník můj poslední. Snad ho zakončím titulem, to je můj jediný a poslední sen, který ve fotbale mám.

Jak moc velký rozdíl je hrát za Slovácko a za Slavii Praha?

Ve Slavii je větší herní kvalita, holky jsou sebevědomější a také si víc dovolí po herní stránce. Víc si v zápasech věří.

A co se týče materiálního zabezpečení?

To vyjde zhruba na stejně, hrajeme to také skoro za nula-nula-nic.

Říkáte, že hrajete skoro za nic…

No, něco maličko ve Slavii dostáváme, ale to je zanedbatelné.

Takže ve Slavii vám nic neschází?

Stýská se mně po kamarádkách ze Slovácka. A hodně. Ve Slavii je také super parta, ale co jsem zažila za deset let ve Slovácku, na to nikdy nezapomenu.

Co vlastně mimo fotbal v Praze ještě děláte?

Když jsem šla loni v létě do Slavie, vedení klubu mi nabídlo práci v mateřské školce. Jsem tam naprosto spokojená. A ještě trénuji přípravku. Pracovat s maličkými je také moje veliká radost.

Autor: Michal Sladký

15.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vítězní stárci z Popovic přebírají víno od Libora Zlomka v Galerii slováckých vín v Uherském Hradišti.
AKTUALIZOVÁNO
5

Stárci z Popovic převzali vítězných 66 litrů vína

Soutěžní svatební pár číslo 233 - Monika a Michal Gröplovi, Kroměříž
3

Padesáté čtvrté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár

Kam o víkendu? Na výstavy vín, burzu krojů nebo Keltský telegraf

Vyberte si z naší nabídky kulturních, sportovních a společenských akcí. Kompletní servis akcí naleznete v tištěné verzi pátečního vydání Slováckých novin.

Zraněného řidiče museli z vraku vystříhat hasiči. Do nemocnice ho transportoval vrtulník

Těžkým zraněním řidiče a jeho vrtulníkovým transportem do nemocnice skončila ve středu 22. března navečer hrůzostrašně vypadající dopravní nehoda mezi Osvětimany a Ježovem.

Režisérka je kráva, křičel divák při představení ve Slováckém divadle

HLASUJTE V ANKETĚ / Uherskohradišťské Slovácké divadlo má po čase zase inscenaci, která výrazně rozděluje publikum. Jedna část je z Měsíce nad řekou, který měl premiéru na začátku března v režii Anny Petrželkové, nadšená a po skončení tleská ve stoje, druhá je pohoršená.

Kněz z Dolního Němčí: Pro Italy jsem byl Padre

Jako s kartami zamíchal komunistický převrat v únoru 1948 s osudy statisíců obyvatel Československa. Své o tom ví i 83letý katolický kněz Josef Stojaspal z Dolního Němčí, který v neděli 19. března oslavil výročí 60 let kněžství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies