Abrahám: Nebýt dvou lidí, jsem v Turecku dodnes

Osobnost Deníku

Místo divize Osvětimany. Šlechta se uvedl dvěma góly za pět minut, pomohl k bodu

Měl nabídky z divize, zájem o jeho služby projevily Skaštice či Holešov. Útočník David…

Přečíst článek >

Těžko bychom hledali většího odborníka na Turecko a tamní fotbal než je 30letý rodák z Hrotovic u Třebíče. Čtyři a půl sezony oblékal dres tureckého Denizlisporu, před příchodem do Uherského Hradiště si ještě půl roku vyzkoušel řeckou nejvyšší soutěž v klubu Škoda Xanthi. Před odletem fotbalistů Slovácka za teplem se Tomáš Abrahám podělil o svoje zkušenosti z Turecka.

Tomáši, letíte se Slováckem do Antalye – centra turecké riviéry. Znáte to tam?
Vzhledem k tomu, že to je jenom asi dvě stě kilometrů od Denizli, kde jsem hrával, tak jsme tam jezdili s přítelkyní, když byly třeba dva, tři dny volna. Bylo to pro nás takové příjemné zpestření. Ale do kterého hotelu přesně jedeme, to netuším.

Vaše přítelkyně byla s vámi v Turecku celé čtyři a půl roku roku?
Přiletěla za mnou asi za dva měsíce a celou dobu jsme tam byli spolu. Někdo si třeba řekne, co tam ta ženská může celou dobu dělat, ale pro mě to byla obrovská výhoda. Celý den jste mezi Turkama, přijdete domů, máte připravenou teplou večeři a můžete si promluvit, o čem chcete. Vytvořila mně tam bezvadné zázemí.

Jaké to je, dostat se do úplně neznámého prostředí?
Byl jsem jako v Jiříkově vidění. Vůbec jsem nevěděl, čeho se mám chytit a nerozuměl jsem ani slovo. Pomohl mi jeden Turek, který žil dlouho v Německu a byl v klubu na zkoušce. Jeden čas spával u mě na bytě a s ním jsem mluvil jenom německy.

Jak dlouho vám trvalo, než jste se naučil turecky?
To se musím pochválit (usměje se). Náš trenér mě dával všem cizincům za příklad. Ze začátku jsem měl celý byt polepený čtvrtkami papíru. Nahoře jsem měl vždycky napsané nějaké slovíčko turecky a pod tím česky. To mi hodně pomohlo. Asi za dva měsíce už jsem nepotřeboval překladatele a taktickým pokynům před zápasem jsem rozuměl. Za půl roku už jsem mluvil plynule.

Vypadá to, že máte na jazyky talent. Studoval jste nějakou školu?
Studoval jsem v Brně pedagogickou fakultu se zaměřením na matematiku a tělocvik. Bohužel jsem ji nedokončil. Chyběl mi poslední rok. Byl jsem postavený před rozhodnutí buď škola nebo fotbal a vybral jsem si to druhé. Domluvím se ještě německy a rusky. Anglicky sice rozumím, ale mluvit moc neumím, protože jsem na to neměl prostor.

Mimo své fotbalové povinnosti tam budete působit asi i v roli tlumočníka. Je to tak?
Já jsem na to připravený. Hlavně Švanci (Petr Švancara- pozn. aut.) mně pořád připomíná, jak mu budu domlouvat v obchodech slevy.

Vy jste v Turecku vydržel neuvěřitelné čtyři a půl sezony. Není to český rekord?
To máte asi pravdu. Co vím, tak Pavel Horváth tam vydržel tři měsíce, Luděk Zdráhal půl roku a Petr Rada rok. Byl jsem odchovancem Brna a bral jsem to tak, že jsem neměl co ztratit. V Brně jsem měl nějaké podmínky, přes které jsem se už nemohl dostat. Ve finále jsem neměl co ztratit, bylo mi přislíbeno, že kdyby se to nepovedlo, tak se můžu vrátit zpátky.

Nakonec jste se vrátil domů až v uplynulém roce. Jak k tomu došlo?
Vedení klubu se napojilo na nové manažery, kteří si začali „tahat“ hráče z Afriky. Za tu dobu co jsem tam byl, tak jsem začal vidět i do klubového dění – to se možná někomu nelíbilo. Dělal jsem v klubu kapitána a někdy řešil i nepříjemné situace kolem opožděných výplat. Musel jsem odejít, i když mi později majitel klubu volal a omlouval se. Takový odchod mě hodně mrzel. Ještě pořád tam mám spoustu kamarádů a pravidelně si voláme. Říkají, že teď je to špatné – jsou na předposledním místě. Ještě bych chtěl říct, že jsem se nerozešel s klubem vůbec ve špatném, jen se dvěma lidmi, kteří pro klub pracovali. Nebýt jich, tak jsem tam byl možná do dneška.

Dobře víte, jak je těžké prosadit se v zahraničním klubu. Jak berete cizince, kteří jsou v současné době na zkoušce ve Slovácku?
Bavili jsme se o tom s klukama, že je to takový paradox. My tady pomáháme cizincům, ale když vy přijdete hrát ven, tak je to naopak. Tam vám nepomůže nikdo. Musíte být daleko lepší než domácí hráči. Je to o tom, že jim berete jakoby jejich práci. Ne, že by vám zrovna házeli klacky pod nohy, ale ten jejich studený přístup je rozhodně cítit.

Dlouho jste v Turecku žil a tamní prostředí dokonale znáte. Neradil jste vedení klubu ve výběru místa na soustředění?
Ne, ne, to byla věc vedení. Kdyby někdo chtěl, tak tam nějaké kontakty mám, ale jinak do toho mluvit nemůžu. Když jsem hrál v Brně, tak jsme tam byli s panem Krejčím (ředitel Slovácka – pozn. aut.) na soustředění také. Myslím, že on to prostředí dobře zná.

Na tureckou riviéru mají namířeno k přípravě i další evropská mužstva. Proč se létá zrovna tam?
Kvůli počasí. Teď je tam něco kolem dvaceti stupňů. Jenom doufám, že nechytneme takové počasí, kdy tam jenom prší – to by bylo hodně špatné, ale to bývá tak zhruba v půlce ledna.Už jsem to zažil, kvůli dešti jsme museli soustředění přerušit. Je tam také spousta hotelů a každý druhý má tréninkové centrum. Říká se, že v zimě je tam na soustředění kolem tisícovky klubů.

Pojďme k zimní přípravě Slovácka. Máte za sebou už několik zápasů, ale mírně řečeno zatím je to výsledkově nic –moc…
Příjemné to určitě není. Už se o tom bavíme i s klukama v kabině. Určitě nechceme prohrávat, herně jsme snad nepropadli ani v jednom utkání, spíš jsme na hřišti měli kopec smůly. Dobře víme, že to chce konečně uhrát nějaký dobrý výsledek. Jsme sice v plné přípravě, ale pro psychiku jsou výhry daleko lepší. Také se lépe trénuje a nálada v mužstvu je daleko veselejší.

Vy sám zatím nastupujete v přípravných zápasech pravidelně. Cítíte důvěru trenéra Mazury?
Trenér zkouší nové hráče. Jirka Perůtka se zotavuje po zranění a Míša Kordula je také mimo hru. Moc na výběr v záloze nemá, ale je to jenom na mně, abych ho přesvědčil, že mám na místo v základu.(std)

Bez čeho se Tomáš Abrahám v zemi půlměsíce neobejde

Notebook: Ten rozhodně nezapomenu zabalit. Připojení na internet je tam snad ve všech hotelích. Bude to i můj kontakt s rodinou během celého pobytu. Ale není pravda, jak tvrdí Švanci, že jsem na webu pořád. On si vymýšlí (důrazně). V době přípravy na to není vůbec čas. To si tak maximálně přečtu teletext, a když se mě potom někdo na něco zeptá, tak zareaguji.

Knížky: Ale ještě nevím, kterou si vezmu. Já čtu hodně detektivky, tak snad to bude Paterson.

Karty: Volného času asi moc nebude, když tak ho vyplníme při kávě nebo se zabavíme při hraní karet. Také známí z Denizli slíbili, že se zastaví na kus řečí, tak uvidíme. Pokud ne, tak v létě tam letíme na dovolenou. Já nedám na Turecko dopustit, a už bych ani nikam jinam neletěl.